Život v Praze je oproti Damašku jednoduchý, říká studentka ze Sýrie
Jak se na vás jako na Syřanku dívají Češi vzhledem k migrační krizi v Evropě?
Já doufám, že mě berou jako každého jiného člověka. Alespoň takové mám s Čechy dosavadní zkušenosti. Ti, kdo mě znají, vědí, že jsem přišla do Česka kvůli studiu. Stejně jako mnoho dalších cizinců. Nikdo mě tu tedy za uprchlíka nepovažuje. Pokud vím, počet přijatých uprchlíku v Česku je velmi malé číslo. Občanská válka donutila opustit své domovy miliony lidí. Syřané prchají ale hlavně do Turecka, Libanonu či Jordánska. Pokud někteří jedou do Evropy, míří spíše do Německa, Rakouska či Švédska, kde je Syrských uprchlíku opravdu mnoho.
Co pro vás bylo po příjezdu do Prahy nejtěžší?
Když jsem se přistěhovala do Prahy, bylo to poprvé, kdy jsem se ocitla sama daleko od mé rodiny, přátel a domova. Trvalo mi tři měsíce, než jsem se emocionálně oddělila od mého rodného města, Damašku, a přizpůsobila se novému životu. Zvyknout si na nové prostředí a lidi pro mě bylo nejtěžší. Bylo obtížné se vyrovnat se zdejší rychlostí života. Kvůli intenzivnímu studiu s náročným programem jsem neměla ani čas Prahu pořádně poznat a porozhlédnout se.
Život v Česku oproti Sýrii, kde už šest let probíhá občanská válka, se nejspíš nedá srovnávat. Ale jak moc velká změna to pro vás je, žít teď v Praze?
Sýrie se v posledních letech hodně změnila. Je to země ve válce. Damašek, její hlavní město, je místem, kam často dopadají rakety i minometné granáty. Není neobvyklé tam na ulici narazit na mrtvolu. Jsme zvyklí být hodiny i dny bez vody a elektřiny. Život v Praze je ve srovnání s tím v Sýrii snadný. Cítím se tu v bezpečí a prakticky vše je tu dostupné. Bylo těžké pozorovat, že lidé v Česku mají možnost žít tak krásné a poklidné životy a lidé v Sýrii ne. Uvědomila jsem si, jak moc jsme v Sýrii smíření s tím, jak se v zemi žije a už ani nevidíme tu šanci na změnu.
Lidé v Česku jsou k sobě chladní.
Nakolik jsou lidé v Česku jiní než v Sýrii?
Zdá se mi, že v Česku jsou k sobě lidé hodně chladní, pokud tedy zrovna nejsou opilí. Je to podle mě škoda. V Sýrii mají lidé mnohem pevnější vztahy. Staráme se o sebe, udržujeme kontakty, líbáme se a objímáme, abychom vyjádřili svou lásku například k rodině. Společenské vztahy jsou v naši zemi velice důležité. Možná je to právě tím, v jaké situaci se lidé v Sýrii nachází.
Vaše rodina zůstala v Sýrii, jak s ní udržujete kontakt ?
Jsem s nimi v kontaktu každý den. Hodně si píšeme přes sociální média, posíláme zvukové zprávy, videa i fotky. Čas od času si zavoláme nebo vedeme videohovory. V dnešní době vyspělé telekomunikace se meze nekladou.
Jezdíte rodinu i navštěvovat?
Samozřejmě když je příležitost, jedu příbuzné navštívit. Byla jsem v Sýrii loni o Vánocích a v červnu po ukončení ročního kurzu na Pražské filmové škole. Letiště v Damašku už bohužel nefunguje tak jako před válkou a může se tam létat jen z několika zemí. Letím tedy vždy z Prahy do Bejrútu, hlavního města Libanonu, a poté autem do Damašku. Cesta celkově trvá zhruba 6 hodin. Někdy se ale kvůli kontrolám čeká na hranicích Sýrie a Libanonu i 10 hodin. Párkrát už za mnou ze Sýrie do Česka přiletěli i přátelé. Provedla jsem je Prahou a věnovala se jim co nejvíce to šlo.
Co přátelé tady v Česku?
Musím říct, že se s lidmi z České republiky moc nestýkám. Je dost těžké se dostat do nějakého kruhu lidí a rozvíjet s nimi vztahy, když nemluvíte jejich jazykem. Mám ale mnoho přátel z různých zemí světa, kteří stejně jako já přijeli do Česka studovat film. Vyučování probíhá v angličtině, takže i proto mám k těmto lidem mnohem blíže než k Čechům.
Česká jídla mi vůbec nechutnají.
Učíte se tedy česky?
Nedávno jsem začala chodit na kurzy češtiny. Myslím si, že pokud člověk přijede do nějaké země a hodlá se usadit na více než rok, měl by se naučit nějaké základní věci v daném jazyce. Je to vyjádření respektu k místu a lidem.Už jsem dokončila úroveň A1, takže umím říct docela hodně věcí. Jsou to spíš takové základní fráze, které používám například v obchodě. Nejobtížnější je pro mě asi správně skloňovat. Pokud ale žijete v centru Prahy, není problém se domluvit anglicky. Dorozumívání pro mě problém není, obtížnější je pro mě se v Česku dobře najíst.
Česká kuchyně vám nechutná?
Abych pravdu řekla, česká jídla mi nechutnají vůbec. Trochu se divím, že chutnají samotným Čechům. Všechna jídel je podle mého názoru dost těžkých, jednotvárných a nezdravých. V Sýrii využíváme ve velkém množství hlavně bylinky, ovoce a zeleninu. Většinou si tedy vařím sama doma naše arabská jídla. Bohužel se v Česku nedají sehnat syrské tradiční produkty, jako třeba některé koření, které jsou pro přípravu určitých pokrmů potřeba.
Plánujete se vrátit do Sýrie?
Přála bych si v Česku zůstat natrvalo, ale obávám se, že to nepůjde. V květnu jsem dostala vízum na další rok, ale ceny nájemného hodně stoupají a najít si práci v oblasti filmové produkce se mi nedaří.
Proč je pro vás tak těžké najít práci v oboru?
Připadá mi, že všechno v tomhle odvětví závisí především na kontaktech, které já v Česku nemám a těžko se shání. Takže žádnou práci zatím nemám. Doufám, že si co nejdříve něco nejlépe v oboru seženu a Praha stane místem pro budování mé kariéry. Do Sýrie se totiž momentálně vrátit nechci.
