Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Vyměnit Krym za ropu či peníze? Miloš Zeman Ukrajině navrhuje obchod podobný těm z 19. století

Ukrajina by si anektovaný Krym měla nechat od Ruska zaplatit. Třeba ropou nebo zemním plynem. Takový obchod navrhl na shromáždění Rady Evropy prezident Miloš Zeman. Tímto výrokem však pobouřil ukrajinskou vládu. „Rozhodně odsuzuji představu, že bychom Krym vyměnili za suroviny," reagoval ukrajinský prezident Petro Porošenko na konferenci ve Štrasburku. V minulosti se však podobné obchody s územím již uskutečnily. Generace20 přináší několik příkladů z historie.

1) Americká kompenzace za Texas

V polovině 19. století bojovalo Mexiko se Spojenými státy americkými o území dnešního Texasu. Ten sice patřil nejprve Mexiku, v roce 1836 se ale během revoluce za nezávislost území odtrhlo. Vznikla tak samostatná Texaská republika. Tu ale o deset let později zabraly Spojené státy. Ve své bakalářské práci s názvem Mexicko-americká válka a její dopady na dnešní poměry popisuje student Jozef Kováčik, že kvůli anexi Texasu napadli Mexičané novou americkou pevnost Fort Texas. „Tehdejší prezident USA James Knox Polk s podporou Kongresu posléze vyhlásil Mexiku válku,“ popisuje student ve práci.

Boje skončily roku 1847 vítězstvím Spojených států. O rok později podepsaly obě země mírovou smlouvu. Mexiko nakonec přenechalo USA území o rozloze 1,36 milionu km², které zahrnovalo dnešní státy jako Kalifornie, Nevada, Utah, Nové Mexiko, Colorado a Wyoming. Spojené státy ale za tato území Mexiku zaplatily 15 milionů dolarů jako kompenzaci. Zároveň USA převzaly veškeré mexické dluhy vůči Američanům v celkové výši 3,25 milionů dolarů. Dnes by podle odhadů celá suma, kterou USA zaplatily Mexiku,odpovídala zhruba 500 milionům dolarů (v přepočtu asi 11 miliard Kč).

2) Obchod s Aljaškou

Zatímco dnes je Aljaška jedním ze států USA, v padesátých letech 19. století patřila Ruské říši. V té době Rusové bojovali na Krymu s Velkou Británií a ohromná britská kolonie, Kanada, tak pro Rusy představovala nebezpečí. „Britové mohli Rusy na Aljašce kdykoliv napadnout,“ vysvětluje student historie Adam Šlerka. Dodává, že tehdejšímu carovi Alexandrovi II. území na severu Ameriky nepřinášelo žádný užitek. Po porážce na Krymu se proto rozhodl nevýdělečné území prodat. Místo Britů jej ale v roce 1867 koupily Spojené státy americké za 7,2 milionu dolarů (v dnešním kurzu zhruba 4 miliardy korun). Teprve po koupi Američané objevili rozsáhlá naleziště zlata a ropy, která jim investici mnohonásobně vrátila. Rusko tak prodejem nakonec prodělalo.

3) Německá Oceánie

Německo v současné době patří mezi téměř výhradně pevninské státy. Na začátku 20. století ale spravovalo i několik ostrovů v Oceánii. „Německé císařství zakoupilo část španělských kolonií v Pacifiku po té, co Španělé prohráli válku s USA,“ popisuje Šlerka. Mezi dubnem a srpnem 1898 totiž válčilo Španělsko se Spojenými státy americkými o své zámořské území. Válku v srpnu díky silnějšímu námořnictvu vyhráli Američané. Po uzavření míru předali poražení Španělé Spojeným státům část svých karibských a tichomořských území (Kubu, Portoriko, Guam a Filipíny).

Z rozsáhlých kolonií tak Španělsku zbyly pouze země v Africe a zhruba šest tisíc malých řídce osídlených a zemědělsky nevyužitelných ostrovů v Pacifiku (například souostroví Karolíny a Severní Mariany). Vláda se proto rozhodla tichomořské ostrovy prodat a získat tak alespoň nějaké finance jako kompenzaci po prohrané válce se Spojenými státy. Nabízené území výhodně koupilo právě Německo. Pod německou nadvládou ostrovy zůstaly až do začátku první světové války. Roku 1914 jejich většinu dobylo Japonsko. Dnes tato území spadají pod správu Spojených států amerických.

Z historického pohledu by tedy Rusko mohlo Ukrajině za anektovaný Krym opravdu zaplatit. Současná situace mezi oběma zeměmi tomu ale nenasvědčuje. „Ukrajina nikdy nebude se svým územím, se svými hodnotami a se svou svobodou obchodovat,“ uvedlo v oficiálním prohlášením ukrajinské ministerstvo zahraničí.


Anna Žáková
Anna Žáková
Kromě studia novinařiny vyplňuje můj čas především šerm, metalová a rocková hudba a výroba kostýmů na nejrůznější akce. V poslední době se ale pokouším (více či méně marně) i o fireshow a kontaktní žonglování. Na VOŠPu studuji třetím rokem. Do Generace20 přispívám už pět semestrů a vyzkoušela si téměř všechny redakční posty.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.