Vladimir Putin znovu prezidentem. K jasnému vítězství pomohly hlasy navíc i vstřícná média
Vladimir Putin už dvacet let dokonale splňuje ruskou poptávku po silném vůdci. „Pokud bychom se ptali Rusů, proč potřebují mocného vůdce, pravděpodobně by odpověděli, že tak velké území s různorodým etnickým dělením nemůže vést nikdo slabý,“ říká Marek Příhoda z Ústavu východoevropských studií Univerzity Karlovy. Roli podle něj hraje i to, že po rozpadu Sovětského svazu nebylo Rusko v 90. letech tolik mezinárodně uznávané a finančně upadalo. Proto i dnes tamní občané chtějí silnou postavu nejen na domácí, ale i mezinárodní politické scéně.
Vladimír Putin ihned po zvolení na tiskové konferenci řekl, že Západu nabízí dialog. Podle Příhody jde pouze o gesto bez většího obsahu. Napovídá tomu fakt, že Kreml odmítá změnu postoje vůči Ukrajině a poloostrovu Krym, který Rusové obsadili v roce 2014 . „Putin říká, že hájí zájmy Ruska a jeho občanů a v žádném případě nemíní ustoupit. I přes to, že zasahuje do zájmů jiných států, jako právě například na Ukrajině,“ komentuje to Příhoda.
Zmanipulované volby
Ruská volební komise uznala, že na některých místech „byly zaznamenány nesrovnalosti“. Dokonce kvůli tomu v některých okrscích výsledky anulovala. Důvodem byly hlasy přidávané navíc nebo zakryté kamery, které měly hlídat férový průběh voleb. Putin by ale podle expertů s jistotu zvítězil, i bez těchto manipulací. „Staronový prezident potřebuje v rukách důkaz, že on je tím pravým vůdcem, kterému věří absolutní většina. Tak drtivého výsledku by se v nezmanipulované soutěži nedočkal,“ hodnotí situaci politický geograf Michael Romancov.
Podobný názor zastává i Příhoda. Podle něj ale ovlivňování voleb nespočívá jen v doplňování hlasů pro Putina, ale i v obrovské podpoře prezidentovi ze strany státních médií, která tlačila na to, aby občané šli volit. „V Rusku je jednoznačně vládou narušená kvalita společenské diskuze. Její oslabení spočívá v potlačování protivládních demonstrací nebo třeba v médiích, která jsou propagandistická,“ hodnotí. Svobodná diskuze je přitom podle něj ještě důležitější než jsou formální mechanismy demokracie, jako jsou volby a soutěž kandidátů. Tento problém dokazuje například i fakt, že představitel ruské opozice Alexej Navalnyj nebyl připuštěný k volbám.
Poslední mandát
Současná ruská ústava povoluje, aby byl v úřadě stejný prezident jen na dvě volební období za sebou. Za šest let by tedy Putin už neměl znovu kandidovat. „Je ale možné, že by se mohla opakovat situace z let 2008–2012, kdy se současný prezident stal premiérem země,“ uvažuje Příhoda. Podle Michaela Romancova se dá těžko odhadnout, jak se situace bude vyvíjet. Oba se ale shodují, že je to dost možná poslední prezidentské období Putina. I kvůli tomu, že na začátku toho dalšího, ve kterém by mohl být zvolen, mu bude už 77 let.
