Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Vladimir Putin: bývalý agent KGB, který nezná hranice

Jako by rodiče Vladimira Putina (69) věděli, čím se v dospělosti bude chtít stát – vládcem světa. Takový je totiž význam jeho křestního jména. V čele Ruska stojí už skoro 18 let. K tomu, aby se u moci udržel, však využívá prostředky, které jsou typické spíš pro diktátorské režimy. I když mu velká část jeho občanů důvěřuje, ve skutečnosti Rusko táhne spíš do záhuby, a spolu s ním i svou ideu o velkém vládci.

Vladimir Putin vyrůstal v chudé Petrohradské čtvrti, která byla tehdy plná pouličních gangů. Protože byl malého vzrůstu, stal se terčem šikany a na obranu se z něj stal zuřivý rváč. Ani doma na něj nečekaly příznivé podmínky, protože jeho rodina trpěla bídou. Na její následky – hlad a záškrt – zemřel jeho starší bratr. Stalo se tak během nacistického obléhání Leningradu, které probíhalo v letech 1941-1944.

Rváčem jednou, rváčem navždy

Ani ve škole si budoucí ruský prezident nevedl nejlépe. Žákovskou knížku měl plnou poznámek za nevhodné chování, jak informoval server abcnews.go.com. V jedenácti letech se dokonce opakovaně pral s učitelem tělocviku. Vášeň pro boj potvrzuje i fakt, že v roce 2013 obdržel černý pásek v taekwondu. Kvůli invazi na Ukrajinu, kterou spustil koncem února, mu byl ale vedením Mezinárodní federace taekwonda odebrán.

Se svými protivníky se nemaže celý život. Novináře i jiné nevyhovující oponenty likviduje. Do vězení byl umístěn například aktivista Alexej Navalnyj, kterého se agenti Federální služby bezpečnosti Ruské federace neúspěšně pokusili otrávit nervovým jedem novičok. Prezident omezuje i svobodu tisku. Během současné válečné situace mají tamější novináři přikázáno používat jen oficiální kremelské zdroje; navíc podepsal nový cenzurní zákon, který například za použití slova válka uděluje až patnáctiletý trest za mřížemi.

Chování a styl, jakým v posledních týdnech mluví ke svému lidu, připomínají diktátorskou mentalitu. Putin se snaží ukázat svou vybájenou tvář – nezlomného a silného vůdce, který svůj národ vede ke slávě. A velká část občanů mu věří. Aby ne, když dlouhodobě manipuluje veřejným míněním pomocí dezinformací. Celou invazi na Ukrajinu prezentuje jako mírovou misi, jejíž účelem je chránit ruskojazyčné obyvatele před genocidou, které se na nich má kyjevský režim dopouštět. „Budeme se snažit demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu a také postavit před soud ty, kteří spáchali četné krvavé zločiny proti civilistům, včetně občanů Ruské federace,“ řekl Putin v jednom ze svých březnových projevů.

Z ulice do Kremlu

Image potížisty se s ním táhne už řadu let. Roku 1975 se totiž stal špiónem KGB. V Drážďanech měl za úkol naverbovat nové členy a špehovat hlavního nepřítele – Severoatlantickou alianci (NATO). Příkazy plnil pozorně a byl velmi obezřetný. Když později v Evropě padl komunismus, bylo potřeba zničit všechen tajný materiál. Ani tehdy ruský agent neváhal. „Všechno jsme zlikvidovali. Všechna svá spojení, kontakty, agenturní sítě. Já osobně jsem spálil obrovské množství materiálů. Pálili jsme toho tolik, že nám až praskla kamna,“ popsal prezident v knize rozhovorů Putin z první ruky.

Jeho spolužáci a kolegové z KGB na něj vzpomínají jako na silnou osobnost, která byla výrazná svou bojovností a cílevědomostí. Uměl plynule německy a vynikal svými organizačními schopnostmi. Navíc byl vždy věrný svým nadřízeným. To vše mu pomohlo k tomu, aby ho tehdejší prezident Ruské federace Boris Jelcin jmenoval v roce 1999 svým nástupcem. 

Polonahý jezdec na koni 

Postupně si dokázal vytvořit kult osobnosti. Rád se totiž chlubí svou sílou. Nechal se vyfotografovat například jako polonahý a svalnatý jezdec na koni, potápěč, a nebo lovec s puškou. 

Nejen propagandistické fotografie zobrazující „drsného chlapíka“, ale i cenzura, likvidace nepohodlných lidí, jeho pozitivní postoj k stalinistické éře nebo protizápadní politika vytváří dojem, že se Putin až moc vzhlédl v ideje „velkého Ruska“. Prezident by však neměl opomenout, jak skončila většina diktátorů, po jejichž bok se svými činy nyní postavil.


Barbora Vošahlíková
Barbora Vošahlíková
Jsem studentkou třetího ročníku Vyšší odborné školy publicistiky. Zajímám se o domácí témata a společenské problémy.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.