Ve vězení se vloni ocitl rekordní počet novinářů. Většinou kvůli „protivládní činnosti“
Novinářů za mřížemi přibývá. Podle prosincových statistik amerického Výboru pro ochranu novinářů jich celosvětově bylo v roce 2017 ve vězení 262, což je rekordní počet. Ještě v roce 2015 jich bylo ve vězení kolem dvou set. „Týká se to hlavně zemí, jako je Čína, Egypt nebo Ázerbajdžán. Autoritářské režimy těchto zemí zasahují do médií a kontrolují i internet. Omezují tím práci novinářů, kterým odebírají možnost svobodně psát. K občanům se tak nedostanou pravdivé informace, vláda lidem ani nedovoluje zasahovat do politiky,“ komentuje to šéf Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka.
Důležitá je anonymita
Prakticky všichni věznění žurnalisté jsou podle analýzy amerického Výboru na ochranu novinářů obviněni z protivládní činnosti. „Touha po spravedlnosti je často silnější než nebezpečí, které s sebou práce novináře přináší. V nedemokratických zemích jsou žurnalisté často jediní, kteří mohou společnost informovat o politické situaci v zemi,“ říká Šlerka.
Novináři se proto schylují k informačním prostředkům, které jim zaručí anonymitu. Často proto zakládají anonymní účty na sociálních sítích. Například jednatřicetiletý bloger Umar Mohammad vystupoval na internetu pod přezdívkou Mosul Eye (v překladu Oko Mosulu) a psal o dění v íránském městě Mosul. V roce 2015 se mu podařilo dostat mezi radikály z Islámského státu a o praktikách, kterými sympatizanti s Islámským státem týrali a vraždili tamní obyvatele, anonymně psal na sociální síti Twitter. V roce 2017 odhalil svou totožnost, později téhož roku získal azyl v Evropě. Kdyby ve své zemi zůstal a islámští radikálové by ho dopadli, velmi pravděpodobně by jej popravili.
Příčinou je Trump?
Jednou z příčin rostoucího počtu vězněných novinářů může být podle amerického Výboru pro ochranu novinářů i politika prezidenta USA Donalda Trumpa. Výbor tvrdí, že Trump souhlasí s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v boji proti takzvaným falešným zprávám – fake news. V polovině minulého roku Trump požadoval odebrat licenci televizní síti stanic NBC. Podle něj vysílala smyšlenou reportáž o zvýšení amerického jaderného arzenálu, který měl Trump navrhnout svým poradcům. „Televizní zprávy jsou tak stranické, zkreslené a falešné, že licence je třeba zpochybnit a v případě potřeby zrušit,“ napsal americký prezident na svůj Twitter. Podle Výboru pro ochranu novinářů jsou takové výroky možnou hrozbou pro demokracii v USA.
Že by americký prezident mohl zasahovat do médií a ohrozit tak demokracii si ale Šlerka nemyslí. „Trumpa vždy může zastavit soud. Takové jednání by ale prošlo v prostředí, kde je plně rozvinutý autoritářský režim,“ podotýká. Odebírat licence televizním stanicím je navíc v Americe výjimečné.
Pomohl by mezinárodní tlak
Podle Šlerky je v zájmu každé společnosti důkladnější dodržování práv žurnalistů. Proti věznění novinářů by se podle něj měly spojit demokratické státy a neziskové organizace, aby vytvořili dostatečný tlak na autoritářské režimy. Státy jako je Čína by pak byly pod větším tlakem, aby umožnily novinářům svobodně psát. Takové řešení a mezinárodní pospolitost je ale v nedohlednu a sám Šlerka je k němu skeptický. Navíc tvrdí, že pro demokratické státy je důležitější globálně udržovat dobré ekonomické vztahy s autoritářskými režimy. „Například v Ázerbajdžánu jsou vězněni i zahraniční novináři, a přesto s tím demokratické státy nic nedělají. Ázerbajdžán je bohatý na nerostné suroviny, na kterých jsou západní státy závislé,“ dodává Šlerka.
Pomoci vězněným novinářům se v současné době dostává hlavně ze strany mezinárodních nevládních organizací. Ty se snaží s potlačování svobody projevu bojovat například tím, že vybízí širokou veřejnost k podpisům peticí za ochranu žurnalistů. Podle Šlerky je to v těchto zemích zatím jediná možnost, jak na problém upozornit.
