Ve Francii či Rusku se budou opravovat hroby českých legionářů
Hroby českých legionářů v cizině čeká rekonstrukce. Vláda totiž schválila poskytnutí čtyř milionů korun na jejich výstavbu a péči. „Náš záměr je, aby byly hotovy ke stému výročí událostí, při kterých naši vojáci padli,“ objasňuje Pavel Filipek z odboru pro válečné veterány ministerstva obrany.
Nejvyšší částka, která činí přes dva a půl milionu korun, poputuje do Ruska. „Tam jsou totiž památníky v nejhorším stavu,“ vysvětluje Filipek. Většinou se bude jednat o výstavbu nových pomníků legionářů, které byly sovětskou mocí zničeny. Ve špatném stavu jsou také válečné hroby na Ukrajině, kde je pro jejich opravu určeno 600 tisíc korun.
Podle architekta Tomáše Petříka, který se zabývá rekonstrukcemi historických objektů, by se mělo počítat s tím, že u všech těchto pomníků bude údržba téměř nereálná. Velmi tedy záleží na kvalitě zpracování a použitých materiálů. „Návrhy by měly zohlednit především skutečnost, že údržba díla bude nulová,“ upozorňuje.
Rozhodujícím kritériem je podlě něho nejnižší cena a právě to by mohlo způsobit potíže. To totiž znamená levný a nekvalitní materiál. „Tento systém je naprosto zničující a pro státní pokladnu i neekonomický, protože cena je vždy na úkor kvality,“ stěžuje si Petřík.
Pomníky budou i v Kazachstánu nebo Číně
Ve francouzské obci Darney se v roce 1918 uskutečnilo předání bojového praporu. Francie tím jako první uznala právo Čechů a Slováků na samostatný stát. „Proto bude na opravu památníků poskytnuto přes 500 tisíc korun. Jde totiž pro nás o významné místo,“ říká Filipek. V této obci se mimo jiné nachází muzeum, ve kterém je uchováno prohlášení o vzniku nezávislého československého státu.
Na rekonstrukci pomníků vojáků, kteří zahynuli na Slovensku, stát věnuje 70 tisíc korun. „Částka bude použita hlavně na obnovení náhrobků, které zničili Maďaři po okupaci československého území,“ přibližuje Filipek. V roce 1938 totiž muselo Československo odevzdat Maďarskému království jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi. Maďaři tak získali více než sto padesát tisíc hektarů půdy.
Nejmenší částka, která činí 60 tisíc korun, poputuje na údržbu českých válečných hrobů ve Spojeném království. Právě Velká Británie patří mezi země, kde jich je evidováno nejvíce.
Dnes se v zahraničí nachází přes dva a půl tisíce českých pietních míst s více než 29 tisíci připomenutými obět´mi. „Toto číslo se však může denně zvyšovat, protože evidenci neustále doplňujeme,“ upřesňuje Filipek. První hroby byly obnoveny v roce 2006 v ruském městě Vladivostok.
Ministerstvo obrany dále plánuje postavit památníky například v Číně, Japonsku, Kazachstánu nebo v Itálii. Pavel Filipek dodává, že s opravou dalších hrobů se počítá i do budoucna. „Zatím jsou na péči o české válečné hroby v zahraničí i pro příští rok vyčleněny čtyři miliony korun,“ uzavírá.
