Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

V Rakousku populismus prohrál. Mohl by to být dobrý signál pro Evropu

Rakouským prezidentem se od ledna definitivně stane Alexander van der Bellen. Nezávislý kandidát s podporou Zelených i při opakovaném druhém kole přímé volby porazil pravicového Norberta Hofera. Van der Bellen dlouhodobě podporuje uprchlickou politiku německé kancléřky Angely Merkelové, integraci uprchlíků z válečných zón a myšlenku jednotné Evropské unie. Právě proto by mohla být jeho výhra po brexitu nebo vítězství Donalda Trumpa dobrým signálem pro Evropu.

V rakouských prezidentských volbách byl patrný model, který už jsme mohli vidět v různých variacích i jinde: kandidát, který se ostře vymezuje proti přijímání uprchlíků z Blízkého východu, versus ten, který hledá řešení, jak se s tím ve své zemi důstojně popasovat. V Rakousku vyhrál ten druhý. „Celé Evropě spadl kámen ze srdce,“ komentoval to německý vicekancléř Sigmar Gabriel.

Výhra Alexandera van der Bellena byla úlevou i pro další evropské politiky, kteří se obávali vítězství populisty Norberta Hofera. O generaci mladší kandidát za Svobodnou stranu Rakouska vsadil na podobnou rétoriku jako nedávno zvolený americký prezident Donald Trump. Hlavním bodem obou kampaní byl odpor k imigrantům. Podle Hofera „islám do rakouské kultury nepatří“. Dokonce byla ve hře i myšlenka öexitu, tedy vyhlášení referenda o odchodu Rakouska z EU. To však u Rakušanů uvyklých na život v ekonomicky stabilní zemi nemělo valnou podporu

Jenže vyhrál  van der Bellen. Je starší, zkušenější a rozhodně přijatelnější než Hofer. Billboardy na jeho podporu hlásaly „rozum namísto extrémů“, což poměrně přesně vystihuje i celý výsledek volby. 

Rozdíl tří procent

Rakousko se tak nestalo „první zemí, kde se stane prezidentem pravicový populista“, před čímž ve své kampani varoval teď již nově zvolený prezident. Vítězství jasně proevropského politika může být dobrým signálem pro ostatní země, které prezidentské volby teprve čekají. Zvítězil sice jen s rozdílem tří procent, ale je dobré vidět, jak se i rozdělená společnost dokáže ve své většině nakonec přiklonit k politikovi, který chce problémy s uprchlíky řešit ne na základě emocí, ale rozumu a evropské spolupráce. 

Nakolik budou rakouský příklad následovat další názorově rozdělené společnosti evropských zemí, se ukáže už poměrně brzy. První kolo ostře sledovaných francouzských prezidentských voleb proběhne už v dubnu příštího roku.


Barbora Schneiderová
Barbora Schneiderová
VOŠP jsem absolvovola v roce 2018. V Generaci20 působím jako šéfeditor.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.