Turecko rozhodlo o ústavních změnách. Turci žijící v Česku byli proti
Výsledky referenda v Turecku byly těsné. Návrh na zvýšení prezidentských pravomocí podpořilo 51,41 % hlasujících, hlava státu Recep Tayyip Erdogan tak může zůstat ve své pozici až do roku 2029. S návrhem na přechod k prezidentskému systému však nesouhlasila většina českých Turků, kteří se do referenda zapojili. „Hlasoval jsem, protože se jedná o důležité rozhodnutí v mé zemi,“ říká Ozan Saltuk Gundogdu (26), Turek žijící v České republice.
Byl jedním ze zhruba 600 voličů, kteří odevzdali svůj hlas na turecké ambasádě v Praze. Volil proti ústavním změnám, stejně jako téměř 90 % jeho krajanů hlasujících v Česku. „Pro mnoho lidí to bylo hlasování pro Erdogana nebo proti němu, ale to je hrozné zjednodušení – hlavní byly změny v ústavě. Já jsem se rozhodl nepodpořit nový návrh, protože se mi nelíbí systém, kde má téměř všechnu moc v rukou jeden člověk,“ vysvětluje Gundogdu. V České republice bylo dokonce proti změnám nejvíce procent voličů ze všech zemí.
Větší podpora ze zahraničí
Takový postoj byl ve světě spíše výjimkou, většina hlasujících v zahraničí byla pro posílení pravomocí prezidenta. Z celkem 1,3 milionu bylo pro 59,1 %. Významně k tomu přispěla hlavně turecká menšina ve Francii a Německu. „Žijí tam velké skupiny Turků, kteří se přestěhovali již před desítkami let. V politických názorech zůstali konzervativní. Protože jsou od skutečné situace v zemi daleko, snáze uvěří i lžím politiků – když nějaký konzervativní vůdce řekne ano, oni tak prostě hlasují,“ myslí si Gundogdu.
Předseda think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský vyjadřuje pochybnost ohledně pravosti výsledků. „Je zvláštní, že Erdogana podpořilo procentuálně více voličů v zahraničí než v Turecku, vyvolává to otázku, zda ambasády správně referovaly o počtu hlasů,“ myslí si. Opozice v Turecku proto žádá prošetření výsledků hlasování. „Nemůžete postavit změnu politického systému na tak kontroverzním a neférovém referendu,“ citovala Česká televize místopředsedu turecké Lidové demokratické strany Mithata Sancara. Zástupci opozice navíc argumentují tím, že část hlasů nebyla odevzdána v řádně označených obálkách. „Panuje podezření, že zmanipulováno mohlo být až 2,5 milionu hlasů,“ řekla pro rozhlasovou stanici ORF Rakušanka Alev Korunová. Ta byla v Turecku jedním ze zahraničních pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Podporovatelé změn přitom vyhráli o zhruba 1,4 milionu hlasů.
Erdogan je populární
Podle Hokovského je možné, že se během referenda neregulérně přidávaly hlasy ve prospěch změny systému. „Erdogan musel vidět, že jeho vítězství je ohroženo, a tak si ho asi pokusil pojistit. Nicméně měl stejně výhodu díky velké kampani avýjimečnému stavu v zemi,“ myslí si Hokovský. Výjimečný stav trvá v Turecku už od loňského pokusu o státní převrat. Během něj má opozice ztížené podmínky – vláda může i bez souhlasu parlamentu vydávat dekrety, je omezeno právo shromažďování a policie má větší pravomoci při zatýkání obyvatel a obviněních z protistátní činnosti.
Erdogan je i tak podle Hokovského v Turecku u mnoha lidí oblíbený: „Kdybychom odečetli všechny pochybnosti o regulérnosti hlasování, musíme Erdoganovi přiznat velkou popularitu.“ Silnému vůdci je prý nakloněna zhruba polovina tureckých obyvatel. „Tito lidé si nepřejí demokracii evropského typu, je pro ně atraktivní představa stability režimu, ve kterém panuje právo a pořádek pod jedním silným vůdcem,“ dodává Hokovský. Podle Turka žijícího v Česku Ozana Gundogdua je však na druhou stranu dobře, že téměř 49 % obyvatel Turecka se vyslovilo proti. „Dává mi to naději, že se zase kdykoli může cokoli změnit, protože žádná strana nemá podporu drtivé většiny,“ říká.
