Turci předčasně zvolí hlavu státu. Současný prezident Erdogan si snaží zajistit výhru
Již brzy se zvýší pravomoci tureckého prezidenta. Obyvatelé země odsouhlasili ústavní změny minulý rok v referendu. Současná hlava republiky Recep Tayyip Erdogan, který je předpokládaným vítězem, proto vyhlásil předčasné volby na blížící se 24. červen. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že Turecko potřebuje silného prezidenta, k čemuž je podle něj třeba, aby země co nejdříve přešla z parlamentního systému na prezidentský.
Prezident Erdogan zahájil předvolební kampaň na konci dubna. Zdroj: Wikimedia Commons
Podle předvolebních průzkumů je současný prezident Recep Tayyip Erdogan jasným favoritem. „Než se stal Erdogan v roce 2014 prezidentem, byl 12 let premiérem. Lidé mu za tu dobu věří, podporu má hlavně od starší generace,“ myslí si turecká studentka Zisan Cakmaková (22). Vítězství současné hlavy státu předpokládá také politolog Vladimír Hanáček: „Erdogan a politické strany, které ho podporují, se budou hodně snažit získat mandát k vládním změnám. Souvisí to i s mezinárodním postavením Turecka. Prezident chce sehrávat důležitou roli v regionu Blízkého východu a dosáhnout nadvlády v souboji se Saudskou Arábií a Íránem,“ říká.
Referendum pro změnu systému
Turecko bylo doposud státem s parlamentním systémem. Hlavní výkonné pravomoci měla vláda a premiér Binali Yildirim. Turci ale v loňském dubnovém referendu odhlasovali, že se po dalších volbách systém změní na prezidentský. Výsledek byl těsný. Ústavní změny podpořilo 51,4 % obyvatel země. Zanikne tak funkce předsedy vlády, kterou současně zastane prezident. Ten bude moci předsedat vládě a nepřímo tak ovládne i soudy. Doposud měl prezident Turecka podle ústavy ceremoniální funkci a také reprezentoval zemi v zahraničí. Erdogan ale od svého zvolení na post prezidenta v roce 2014 vykonává svrchovanou moc a snažil se, aby mu větší pravomoci náležely i podle ústavy. „Vypsání předčasných voleb je rozhodně snaha Erdogana a nejsilnější Strany spravedlnosti a rozvoje o to, aby upevnili svou moc,“ vysvětluje Hanáček.
Původně se volby měly konat až v listopadu příštího roku, současná hlava státu se však obává ekonomických problémů, které se stále zhoršují. Tato situace by mu mohla sebrat voliče. „Lidem se nelíbí, že se kromě ekonomiky stále zhoršuje i vzdělávací systém. Třídy jsou přeplněné a přibývají hlavně soukromé školy,“ vysvětluje Cakmaková. Erdogan si hodlá vítězství zajistit i změnou pravidel v hlasování. Volební lístky, které turečtí občané budou vhazovat do uren, nemusejí nutně nést razítko příslušné volební komise. To se nelíbí opozici, která tvrdí, že tento systém usnadní volební podvody.
Železná lady jako protikandidátka
Cakmaková dodává, že mladí lidé jsou otevřeni spíše novým možnostem. Tyto voliče by podle průzkumů mohla získat jediná žena mezi kandidáty, bývalá ministryně vnitra Meral Aksenerová (61). Lidé ji přezdívají „železná lady“, stejně tak jako Angličané nazývali britskou předsedkyni vlády Margaret Thatcherovou pro její nekompromisnost a odhodlání. Aksenerová je předsedkyně Strany dobra a chce v zemi upevnit demokracii a ponechat parlamentní systém. „Myslím si, že jde o mocnou ženu a je dobře, že se často setkává s obyvateli Turecka. Nejsem si ale jistá, jestli si tím získá většinu voličů, protože kvůli předčasným volbám nemá mnoho času na kampaň,“ obává se Cakmaková. Erdogan zahájil předvolební kampaň poslední víkend v dubnu a věří, že 24. června volby vyhraje s rekordním počtem hlasů.
