Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Svoboda slova vystihuje i svobodu národu, řekl ruský novinář Sergej Parchomenko

Ruský novinář Sergej Parchomenko z rozhlasové stanice Echo Moskva v Praze promluvil o kontrolované svobodě ve své zemi. Komentátor, který působí v jednom z posledních nezávislých médií v Rusku, přiblížil, jakým politickým zásahům musí tamní média čelit.

Každodenní strach ze ztráty své pracovní pozice či předvolání k soudu. Taková je dle nezávislého ruského novináře a aktivisty Sergeje Parchomenka realita těch, kteří chtějí v Rusku přinášet objektivní informace. Komentátor nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskva promluvil o problematice svobody tisku v Ruské federaci na besedě v pražské kavárně Kampus, která proběhla 20.října.

Důvodem, proč je svoboda slova v zemi potlačována, je podle novináře tvrdý politický režim ruského prezidenta Vladimira Putina. „V zemi, ve které nefunguje nezávislost a svoboda, nemohou fungovat ani nezávislí žurnalisté,“ zdůraznil Parchomenko. Takzvaný putinismus, jak je často vláda ruského prezidenta přezdívána, podporuje dle české novinářky Petry Procházkové mimo jiné právě i cenzuru.

Ruská média jsou tak čím dál častěji utlačována zákony, které novinářům neumožňují fungovat nezávisle. Žurnalisté, kteří se i přes vládní útlaky vyjadřují svobodně, tak podle slov Parchomenka musí čelit nejistotě, zda druhý den nepřijdou o práci. „S každým koncem mého vysílání se s mými posluchači upřímně loučím a vyjadřuji svou naději, že se opět uslyšíme u dalšího dílu mého pořadu,“ přiblížil novinář.

Veřejnost nevolá po nezávislosti 

Dalším problémem, který ve své zemi Parchomenko zaznamenává, je postoj veřejnosti, která se za svá nezávislá média nepostavila. Lidé už je přestávají považovat za důležitou součást moderní společnosti. „Svobodné slovo dnes v Rusku není věcí první potřeby, veřejnost si jej nežádá,“ uvedl komentátor. Nezávislý tisk dle jeho názoru může fungovat jen tehdy, pokud společnost pochopí, že ho potřebuje.

Mimo jiné novinář představil i svůj projekt Poslední adresa, kterého je iniciátorem. Tento projekt má za cíl připomenout osudy lidí, kteří byli popraveni nebo zahynuli v táborech Gulagu. A také dává možnost lidem, kteří sovětské represe zažili, vyprávět své příběhy. Výsledkem by měl být rozsáhlý memoriál obětí totalitních režimů. V plánu je totiž projekt rozšířit do dalších zemí, včetně Česka, které byly postiženy podobnými represivními systémy.


Alžběta Šimková
Alžběta Šimková
Mám ráda kulturu, konkrétně divadlo, umění a klasický balet, který jsem sama řadu let tančila při Statní opeře. Zajímám se o lidská práva a ekologie. VOŠP studuji letos třetím rokem. V Generaci 20 působím jako redaktorka.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.