Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Studentka o Mexičanech: Měli bychom se od nich naučit nelpět na budoucnosti

Poprvé se studentka Vyšší odborné školy publicistiky Radka Myšková (38) vydala do Mexika v roce 2002 velkou výletní lodí společně s cestou po karibských ostrovech. Od té doby se tam vrátila více jak dvacetkrát a dokonce studovala španělštinu na tamní univerzitě. Jak sama tvrdí, Mexičané jsou velmi přátelští a žijí přítomností. Už proto považuje Mexiko za svůj druhý domov.

Kdybys měla uvést jeden důvod‚ proč ses zrovna do Mexika vrátila více jak dvacetkrát‚ jaký by to byl?
Protože se tam cítím doma. Vyloženě pociťuji radost a přátelství Mexičanů vůči mně. Nevím‚ jak to mají ostatní cestovatelé‚ ale já to tak mám od prvního dne.

Mexičané mají specifickou „pohodářskou” povahu. Jsou nějaké vlastnosti‚ které by se od nich měli Češi naučit?
Jednoznačně nelámat si hlavu budoucností‚ protože oni opravdu žijí přítomným okamžikem. A co bude maňana (ve španělsky mluvících zemích odkaz mluvčího pro odklad věci‚ pozn. autora)‚ to nevím, seňorita. A zadruhé životní styl‚ který tam je. Oni jsou veliký požitkáři‚ milují jídlo. Oběd netrvá jako u nás půl hodiny‚ ale dvě hodiny. Nejsou zvyklí jíst sami‚ jí společně a sdílí ten požitek.

Takže se dá říct‚ že jsou i více společenští?
Spíš jsou více jako jedna rodina. Jsou spojený a povídají si mezi sebou. Klidně i na ulici u stánku‚ kde se prodávají tacos‚ se prostě přirozeně začnou mezi sebou bavit‚ nestydí se a nemají žádné zábrany. To dokazuje třeba i tanec. O víkendech například chodí do parku‚ kde mají postavené permanentní stany‚ kam si přinesou svojí muziku a animátoři předtancují třeba salsu. Takže tam chodí i o víkendu lidé od dvaceti až do osmdesáti let. Vezmou si sebou láhev vody a celé dopoledne tančí mezi sebou navzájem‚ což mě velice fascinuje a moc mi to tady chybí.

Setkala ses za ty léta i s nějakým negativním chováním?
No tím‚ že oni si vlastně nelámou hlavu s budoucností‚ tak je to i trochu ta „maňana” kultura‚ která občas znamená‚ že se na ně nedá spolehnout. A že všechno je tak nějak v rukou božích. Nemám žádné negativní zkušenosti například s tím‚ že by mě někdo okradl‚ nebo že by mi tam hrozilo nějaké nebezpečí.

Cestuješ na vlastní pěst a místa‚ která navštívíš‚ si vždy vybíráš sama. Jsou i nějaká‚ kam se ráda vracíš?
Ano‚ vždy se vracím do Tulum‚ což je u Karibského pobřeží. Je to součást Mayské riviéry‚ která je v džungli. Naštěstí tam platí regulace staveb‚ takže se zde nestaví obrovské hotely‚ ani nic jiného co má více jak tři patra‚ takže všechny budovy jsou v souladu s výškou palem. A tam je opravdu obrovský klid a nádherná atmosféra bílých opuštěných pláží.

Lítáš do Mexika pouze kvůli cestování a poznávání dalších míst?
Určitě ne pouze kvůli cestování. Já se prostě těším na tu radost. Když sem se před čtyřmi roky rozhodovala‚ jestli se tam přestěhuju a budu v Mexiku žít permanentně‚ tak jsem zjistila‚ že bych to nedokázala. Já jako Česka bych se zde nedokázala seberealizovat. Takže se raději těším na další cestu a mám ráda ten pocit‚ že se tam mohu kdykoli vrátit.

Proč by ses tam nedokázala seberealizovat?
Podle mě má žena v Mexiku dvě možnosti. Buďto se dobře vdá‚ protože Mexičané jsou obecně bohatí muži a mají rádi evropské ženy. Potom je ten život velmi snadný. Druhá možnost je že začne něco dělat. Což mě osobně nepřijde příliš vhodné‚ protože Mexičané tvrdí‚ že pokud žena pracuje‚ tak jim bere práci. A ač tam vlna feminismu samozřejmě dorazila a doba nadvlády mužů nad ženami je už pryč‚ stále se na to tváří velmi zvláštně.

Když bys měla porovnat Mexico city a Prahu‚ jaké bys viděla největší rozdíly?
Tak samozřejmě v první řadě velikost. Nás je tady asi jeden a půl milionu a v Mexiko city je asi 24 milionů obyvatel. Ale přesný počet neexistuje‚ protože je tam nekontrolovaná migrace. Na univerzitě nám dokonce říkali‚ že každý den přibude do města 3 500 lidí. 2000 za prací a 1500 se narodí. Jiná je taky infrastruktura. Podle mě je to jedno z nejvíce znečištěných měst na světě. Nefungují tam žádné předpisy o emisích jako tady a jsou tam obrovské pěti proudové silnice. Všude jsou šílené kolony a vytváří se tak vrstva smogu nad celým městem. Někdy mám i pocit‚ že opravdu vdechuji prach. Mnoho Mexičanů už nosí roušky jako třeba Japonci.

Je pořád vidět například i ve velkých městech odkaz starých mayských kultur?
Odkaz je stále znát všude a hodně. Nemusí se ani jezdit na Yucatán‚ kde Mayové měli svojí kulturu a pyramidy. Stačí jít v Mexico city na trh. Prostřednictvím barev a i nástrojů‚ které používali. Například oxidián (ztuhlá sopečná láva‚ pozn. autora)‚který používali na výrobu zbraní nebo ozdob. Všude jsou dílny‚ kde z něj vyrábějí sochy a další věci. Už jen z toho dýchá ta tradice doby‚ kdy ještě do Mexika nepřipluli Španělé a nezničili danou kulturu. A také na jídle je to znát. Byli to právě Indiáni‚ kteří vynalezli oblíbenou tortillu.

Černou stránkou Mexika jsou drogy. Dotýká se tento problém i běžného turisty‚ třeba na ulicích?
Drogy jsou bohužel něco‚ co jim strašně ničí pověst. Je to závažný problém. Před několika lety se prezident Peña Nieto rozhodl‚ že vyhlásí válku drogovým pašerákům‚ což nevím‚ jestli bylo šťastné rozhodnutí. Protože drogový bossové mají obrovské množství peněz‚ a proto také velkou moc a podplacenou i mexickou policii a některé lidi z vlády. Nemůžu to nijak podložit‚ ale všichni Mexičané to tak vnímají a tak se o tom baví. Vymýtit drogy z Mexika je v podstatě nemožné‚ protože je vyvážejí do celého světa. Já osobně jsem hodně houževnatá a „prošmejdím” kde co‚ ale za celou dobu co tam jezdím‚ se mi ještě nestalo‚ aby mi někdo nabídl drogu. Ale věřím‚ že pokud tam někdo pojede za účelem užít si kokain‚ tak se k němu jednoduše dostane.

Mají Mexičané nějaké povědomí o České republice?
Velice mě překvapilo‚ že jedna z nejkrásnějších ulic v Mexiku‚ podobně jako je v Praze Pařížská ulice‚ se jmenuje Avenida de Tomas Garrique Masaryk. Údajně proto‚ že v té době Masaryk udržoval s Mexikem velmi dobré politické vztahy. Je to opravdu ulice‚ kde jsou nejluxusnější obchody světových značek jako je Chanel‚ Dior nebo Louis Vuitton. Druhé jméno‚ které je tam hodně známé‚ je „Vera Kaslavska” jak říkají Mexičané. Což je samozřejmě Věra Čáslavská‚ která tam na letní olympiádě v 68 roce vyhrála čtyři zlaté medaile.


Kristýna Škodová
Kristýna Škodová
V Generaci20 působím v zimním semestru 2015/2016 jako vedoucí lifestylové rubriky. Zajímám se o arabskou kulturu, islám a sport (především fotbal). Ráda cestuji. Čas nejraději trávím se svojí rodinou a mým anglickým buldokem Cooperem na nějakém klidném místě.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.