Student uvězněný v Barceloně: Klid rychle vystřídala beznaděj
Eyjafjallajökull, Foto: Reuters
O výbuchu sopky jsem se společně s kamarády dozvěděl v pátek v dopoledních hodinách, tedy prakticky okamžitě. Tyto informace nás ale nijak nestresovaly. Uklidňovali jsme se tím, ze letíme až další den v nočních hodinách a situace se do té doby zlepší.
V průběhu dne však přišly další aktuální informace, které nebyly příznivé. Od leteckého dopravce Wizz Air nám přišel strohý mail bez jakékoliv praktické rady. Přesto jsme však zachovali chladnou hlavu a stále jsme věřili, že se do odletu vše změní k lepšímu.
Následující ráno jsme zjistili, že uzavření Ruzyně se prodloužilo o dalších 24 hodin. Přicestovat do Prahy v původním termínu bylo nereálné. Spojení se světem jsme udržovali díky zpravodajským webům a starostlivým rodinám. Wizz Air nás stále nijak nekontaktoval a i jeho webové stránky obsahovaly pouze výčet zrušených letů. Dovolali jsme se jen na infolinku, která byla totálně vytížená. Vyrazili jsme tedy na letiště, abychom se dozvěděli aktuální informace přímo tam.
Tam nás čekalo nepříjemné překvapení. Náš dopravce zde neměl jediného pracovníka a jak jsme později zjistili, tak ani v celém Španělsku jedinou pobočku, na kterou bychom se mohli v nouzi obrátit. Pracovníci letiště nám naštěstí vyšli vstříc a přinesli vytištěné informace od našeho dopravce, leč pouze ve španělštině. Zpráv v angličtině jsme se dočkali až po více než pul hodině.
Moc nás „potěšilo“, že se nám Wizz Air omluvil za zrušený let a že nás odkázal na svou hlavní maďarskou kancelář. Na žádné z uvedených čísel se ale nedalo dovolat, a tak původní klid opět pomalu vystřídala beznaděj. Na letišti jsme se potkali s dalšími Čechy a zjistili, že se jejich letečtí dopravci zachovali obdobně.
Náhradních možností jsme moc neměli. Vlaky a autobusy byly kvůli informacím o kolabující dopravě v cele Evropě až tím posledním řešením. Autopůjčovny zely prázdnotou, přesto jsme v jedné z nich našli vůz podle našich představ. Bohužel však bylo možné půjčeným autem dojet nejdále do Francie, a proto tato možnost padla. Mezitím se nám ale podařilo dovolat na infolinku Wizz Airu a změnit odlet do Prahy na úterní večer. Vrátili jsme se z letiště a prodloužili si ubytovaní.
V tuto chvíli (úterý 20. dubna ráno) již máme záložní plán pro případ, že ani náhradní let nevyjde. Jakkoliv byla celá situace nepředvídatelná a ojedinělá, všichni jsme se shodli na tom, že se letecký dopravce mohl zachovat lépe. Dostupnost jakýchkoliv informací o tom, jak se máme v nastalé situaci chovat, byla jednoznačně nedostatečná.
Ondřej Šafář