Stopování znamená zvolit si dobrodružnou cestu
Stopování bylo dříve běžným způsobem, jak se někam dostat a neutratit ani korunu. Teď se tento trend vrací do módy a to hlavně u studentů. Ti chtějí zažít dobrodružství, ale nemají dost financí na to, aby si koupili například letecký zájezd. Určitě je třeba se na cestu dobře připravit. „Být slušně oblečen je základ. Také je nutné mít s sebou nějaké trvanlivé potraviny a dostatek vody,“ vysvětluje student Adam Máčel, který stopoval do Německa a pokračoval do Francie.
A přestože by se to nemuselo někomu zdát reálné, problém se svezením moc není. Například na benzínových stanicích je podle stopařů velmi vysoká šance, že je někdo vezme. „Důležité je nebát se a ptát se lidí. Je to sice náročnější, ale účinnější,“ doplňuje Máčel. Často se najdou i lidé, kteří nechtějí jezdit sami a jsou za stopaře rádi, protože si mají s kým povídat. Někteří vzpomínají na svoje mládí, kdy také cestovali touto formou. „Občas je to pro řidiče výhodné, protože s nimi jede někdo, kdo je na cestě nenechá usnout,“ vysvětluje Máčel.
Výhodné je podle Máčela cestovat ve dvojici kluk a dívka, protože pár vypadá důvěryhodně. „Stopování na delší vzdálenost je větší zábava, když máte nějakého part´áka, ale jel jsem i sám a rozdíly nejsou nijak veliké. Auta staví tak jako tak,“ přibližuje Eliáš Pospíšil, který se loni vydal do Itálie. Čekací doba nebývá dlouhá, pokud stopař zvolí strategické místo tak, aby byl dobře vidět a auto mohlo bezpečně zastavit. „Někdy zkouším cedulku, kterou si vozím s sebou, a píšu na ní místa, kam chci jet,“ říká Máčel. Podle něj kluci můžou zkusit i jízdu s kamiony, ale holkám by tuto variantu nedoporučoval.
Poznání milých lidí
Podle stopařů je velkou výhodou ovládat cizí jazyk, aby nebyl problém v komunikaci. O tom, že lidé jsou nápomocní, se přesvědčil student Prokop Šeferna v Estonsku. „Zastavila nám paní, a když zjistila, že nemáme kde spát, zavezla nás do domu spolku místních žen, kde jsme přenocovali,“ vypráví. Do hlavního města Tallinnu se dostal s architektem. „A abych si tuto zemi opravdu oblíbil, tak mi věnoval šišku domácího salámu,“ doplňuje Šeferna.
Cestování stopem se nemusí zdát každému bezpečné, avšak čtyři dotázaní lidé říkají opak. „Nejdůležitější je přestat se bát a nemyslet na to, že ti lidé jsou neznámí a mohli by vám něco udělat,“ vysvětluje studentka Eliška Pekárková, která pamatuje na jediný negativní zážitek z cesty do Francie. Tehdy nastoupili s přítelem do auta řidiči, který pil za jízdy pivo, telefonoval a jel rychle, takže ho požádali, aby zastavil. „Nějací dělníci neznámého původu nás chtěli nalákat do auta, byli nedůvěryhodní, ale nenastoupili jsme, takže k ničemu nedošlo,“ vybavuje si jediný negativní moment ze stopování Pospíšil.
