Španělská média o násilí mlčí, chtějí být zadobře s vládou, stěžuje si účastník protestů v Katalánsku
Vidal Ibarz (18), student z Barcelony, hlasování v referendu pouze pozoroval zpovzdálí. Sám nevolil, ale vadí mu, že španělská vláda použila policejní síly k potlačení referenda o odtržení Katalánsko. Tvrdé zásahy u volebních místností viděl na vlastní oči. „Pocházím z jiného regionu, necítil jsem se oprávněný hlasovat o samostatnosti Katalánska. Přijde mi ale nedemokratické zakázat lidem volit násilím policie. Voliči chtěli jen vyjádřit svůj názor. Španělská vláda u mě násilnými zákroky vůči obyvatelům klesla. Necítím se jí být dál zastupovaný,“ říká svůj názor na situaci v Katalánsku.
Madridská vláda považovala referendum od počátku za nelegální. Katalánsko podle britského týdeníku The Spectator tvoří až 22 % španělského HDP a pokud by se odtrhlo, šlo by o velkou ekonomickou ztrátu. Španělský premiér Mariano Rajoy se nejprve pokoušel o zastavení plebiscitu soudní cestou. Po neúspěchu povolal alespoň policisty, kteří následně uzavřeli 244 volebních místností.
Výsledky samotného hlasování mluví jasně pro odtržení. Pro hlasovalo přes 90 % voličů. Podle šéfa regionální vlády Carlese Puigdemonta však v součtu nejsou započítány hlasy, které mnohdy za doprovodu násilí policie zabavila. Na základě výsledků vláda Katalánska podniká první kroky k osamostatnění. Představitelé Španělska jim odtržení odmítají uznat i umožnit.
Brutalita vůči voličům
Brutalitu zažili voliči hlavně při rozhánění davu: policisté používali obušky a stříleli po lidech gumovými projektily. Podle Ibarze jim bylo jedno, zda je násilí mířeno proti starým lidem, ženám nebo dokonce rodičům s dětmi. I když sám Ibarz nevolil, pohyboval se během hlasování ve škole, která sloužila jako volební místnost. „Bylo to šílené. Byli jsme pod dohledem vrtulníku. Vzdušný prostor byl totiž vyhrazen jen pro policii,“ popisuje pro Generaci 20 Ibarz, co se v Barceloně dělo.
Někteří obyvatelé Španělska podle Ibarze ale o násilí ani nevědí. Represe sice plní hlavní stránky světových médií, jenže ta španělská o referendu i následných masivních protestech mlčí. „Většina televizních stanic a novin nechce jít proti vládě. Například světová média den po referendu publikovala fotografie z Katalánska a informace o policejní brutalitě. Španělská média jen napsala, že proběhlo nezákonné referendum a policie přiměřeně zakročila,“ popisuje Ibarz situaci.
Referendum v rozporu s ústavou
Nezákonnost referenda a celkové snahy Katalánců o samostatnost, které neutuchají ani téměř dva týdny po referendu, potvrdili i vrcholní španělští politici. „Většina lidí se referenda účastnit nechtěla, uposlechli zákony,” řekl po ukončení hlasování premiér Mariano Rajoy na tiskové konferenci. Španělská vicepremiérka Soraya Saénzová de Santamaría prohlásila, že policie zasáhla v Katalánsku proti plebiscitu profesionálně, pevně a přiměřeně. Král Filip VI. následně v televizním vystoupení označil referendum za porušení ústavy, s čímž souhlasí Španělé. Katalánci ale na své touze po samostatnosti nevidí nic nezákonného.
Ibarz souhlasí s tím, že vláda Katalánska, autonomního regionu, neměla situaci dobře promyšlenou. Policisty přesto odsuzuje. „Vláda Katalánska se chce pouze odtrhnout. Nenabízí ale žádnou jinou alternativu. Španělští politici s těmi katalánskými nejednají. Spousta lidí v mém okolí říká, že kdyby se vyjednávalo, byla by situace snazší,“ vysvětluje student.
Ibarz v Katalánsku žije, není si ale jistý, jestli by se region měl osamostatnit. Je však přesvědčen o tom, že v demokratické zemi se má stát to, co chtějí lidé. A ti se podle jeho názoru i podle výsledků referenda chtějí od Španělska odtrhnout.
