Španělé si o Velikonocích zakládají na dodržování tradic. Náboženský přesah se však vytrácí, hlavně u mladých
O Velikonocích mluví Španělé spíše jako o Svatém týdnu (španělsky Semana Santa). Jde především o náboženský svátek, při kterém oslavují různými průvody zmrtvýchvstání Ježíše Krista. „Procesí vypadají jako sekta. Všichni chodí pomalu, houpou se, zpívají a dávají bonbony malým dětem,“ popisuje průvod Veronika Adamová (22), která minulý rok studovala na jihovýchodě Španělska ve městě Alicante a proto se oslav účastnila. Svatý týden začíná na poslední postní Květnou neděli a končí o Velikonoční, která připadá na neděli po prvním jarním úplňku. Každý den se proto ulice většiny španělských měst zaplní lidmi. Jednotlivá katolická bratrstva pořádají průvody s podobiznami nebo sochami Ježíše Krista a Panny Marie.
Procesí bratrstev
Členové bratrstev vynášejí v rámci procesí sochy z kostelů na zdobených oltářích. Zdroj: Wikimedia Commons
Španělé chodí o Velikonocích na mše a také je společně oslavují v rámci průvodů. A i když je křest´anství jedním z nejrozšířenějších náboženství v zemi, oslavy postupně ztrácejí duchovní význam. „Hlavně mladí lidé se v současnosti k víře moc nepřiklání a chtějí se především bavit. Průvody berou spíše jako společenskou událost,“ říká průvodkyně turistů v Česku i ve Španělsku Lucie Mrázková (50). Podle ní není mladá generace k víře tolik vedena. I proto se procesí mohou po celé zemi lišit atmosférou. „Pro většinu Španělů je to ale také doba, kdy mají čas sejít se s přáteli nad sklenkou dobrého vína,“ říká Adamová.
Ta největší procesí se konají přes víkend a hlavně na Velký pátek, během kterého si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista. „Nejvíce je jimi proslavená jižní španělská provincie Andalusie a hlavně město Sevilla. Lidé nosí tradiční kroje, zpívají písně a vynášejí z kostelů sochy svatých na oltářích,“ přibližuje Mrázková. Obyvatelé na jihu země se podle ní chtějí hlavně bavit a dbají na radostnou atmosféru, která připomíná karneval. Velikonoční pondělí ani tradiční pomlázku ve Španělsku nemají. Podle Mrázkové neřeší ani jídlo. Hodně jedí ryby, obarvená vejce dávají pouze do sladkého pečiva, které je podobné mazanci.
Španělé během Velikonoc sehrávají příběh o ukřižování Krista a přivazují na kříž dobrovolníka. Zdroj: flickr.com
Ukřižování jako divadlo
Většina lidí ve Španělsku dbá na dodržování tradic. Oslavy Svatého týdne pro ně mají hluboký duchovní význam. Již od brzkých ranních hodin chodí ulicemi procesí. „V čele jsou lidé s dýmovnicemi, které šíleně kouří a po okolí je hluk. Poté vychází z kostela průvod se sochou Krista, kterého nesou na podstavci lidé v kápích, kteří představují kajícníky a hraje u toho ponurá hudba,“ vzpomíná Adamová. Průvodů může být po městě několik, protože je pořádají jednotlivá bratrství, která mají ve Španělsku dlouhou tradici. Jedním z nich je například Bratrstvo rytířů svatého hrobu a nejsvětějšího Krista lásky. Většinou chodí po staré části města nebo od jednoho kostela k druhému. „Členové bratrstva v průvodu na sobě mají pláště a dlouhé kuželové čepice. Tento oděv pochází z 12. století z doby inkvizice, která se vypořádávala z hříšníky. Ti nosili podobné oblečení jako symbol pokání,“ vysvětluje Mrázková.
Kvůli průvodům se zastavuje i provoz ve městech, aby lidé mohli v klidu procházet. „Obyvatelé jednotlivých měst soutěží o nejhezčí oltář nebo barevnou sochu. Výtvory, které nevyhrají, lidé spálí,“ říká Adamová. Na několika místech se také během dne odehrávají pašijové hry. Španělé se oblékají jako biblické postavy a vyprávějí příběh o utrpení a smrti Ježíše Krista. „Vždy se najde nějaký dobrovolník a s ním sehrají příběh o ukřižování. Nabarví ho červenou barvou a symbolicky ho pouze přiváží provazy ke kříži,“ vypráví Mrázková. Celý den jé poté většinou zakončen ohňostrojem.
