Slovinci mají o Vánocích dva Štědré dny
Odlišné pojetí Vánoc a veškerá jejich oslava. S tím vším se musela sžít Lenka Kmentová, která se do Slovinska přivdala a žije tam již patnáct let. „U štědrovečerního stolu nenajdete salát s kaprem. Oni znají pouze mořské ryby, nikoliv sladkovodní,“ vysvětluje Češka žijící v Mariboru.
Ve dvoumilionové zemi se navíc lidé vyhýbají i pro Česko typickému cukroví. Slovinci totiž nejsou zvyklí péct, raději si sladkosti koupí v supermarketu. Během Vánoc je tak přichystána pouze potica. Ořechová roláda nesmí chybět v žádné domácnosti. Kmentová dodává, že se jedná o jeden z národních symbolů Slovinska. Její tvar připomíná Ježíšovu trnovou korunu a rodině má do následujícího roku přinést štěstí. Nejdůležitější položkou sváteční tabule je ale chleba. Upečený bochník má prý mít magickou vlastnost a lidem i dobytku dodávat zdraví, energii a sílu.
Dávání dárků dělí národ
Štědrý den se ve Slovinsku neslaví pouze v nejužším rodinném kruhu, ale k večeři se sejde kompletně celá rodina, a to u nejstarších členů. Celý národ rozděluje na dvě poloviny dávání dárků. Věřící lidé si je rozdávají na první svátek vánoční, tedy 25. prosince, ostatní až na Nový rok. „Komunisté v době Jugoslávie chtěli vytěsnit vliv katolické církve a hlavním svátkem se měl stát 1. leden,“ vysvětluje Slovinec Luka Časar. On sám žije v Praze čtyři roky a slaví Vánoce na první svátek vánoční.
Podle toho, v jaký den se ve středomořském státě slaví Vánoce, přináší dárky zejména dětem vždy jiná osoba. Pokud připadá rozbalování dárků na první svátek vánoční, navštěvuje domácnosti Božiček, což je česká verze Ježíška. Na Nový rok je to podobně jako v Rusku děda Mráz, který se udržel zejména v regionu Přímoří, ale i ve větších městech. Novoroční nositel je tradičně oblečen v kožichu, v ruce má dřevěnou hůl a na hlavě beranici.
