Skotové se v otázce samostatnosti rozchází. Část obyvatel se po brexitu nechce hnát do dalších změn
Na začátku října Katalánsko uspořádalo referendum o nezávislosti, které ale španělská vláda prohlásila za protiústavní. Následné protesty proti vládnímu rozhodnutí policie násilně potlačila. Separatistické tendence se ale netýkají jen španělské autonomie. O nezávislosti uvažuje už několik desítek let i Skotsko. Sama skotská premiérka Nicola Sturgeonová by ale ráda udělala další referendum o odtržení Skotska od Velké Británie. Prohlásila to na sjezdu Skotské národní strany (SNP), který se konal od 8. do 10. října.
O možnosti nezávislosti se ve Skotsku mluví již od roku 1979, kdy se uspořádalo první referendum o odchodu z Velké Británie. Od té doby se vyhlásila dvě hlasování o nezávislosti, jedno v roce 1997 a další 2014. Vždy se ale Skotové rozhodli v království setrvat.
Ropa jako důležitý faktor
Skotské obyvatelstvo se v otázce odtržení rozchází. Část Skotů by chtěla zůstat součástí Velké Británie, další podporuje myšlenku samostatného skotského státu. S druhým názorem se ztotožňuje i skotský student Jon Waddell (18), žijící ve městě Glasgow. Waddelova rodina i většina jeho přátel myšlenku nezávislosti podporuje. „Skotsko by bylo mnohem úspěšnější jako samostatný stát. Přes 85 % ropy, plynu a větrné energie poskytuje Skotsko Velké Británii. Jediný důvod, proč nejsme jednou z nejbohatších zemí Evropy, je fakt, že polovinu naší produkce posíláme přímo do Londýna,“ domnívá se Waddell.
Jeho přepoklad vyvrací analytik Výzkumného centra AMO Kryštof Kruliš, který se specializuje na anglofonní země. „Cena ropy, ke které má Skotsko přístup v Severním moři, je významným faktorem pro případnou samostatnost. Současné ceny této komodity ale vidině ekonomické soběstačnosti Skotska příliš nenahrávají,“ říká Kruliš. To potvrzují i zprávy Skotské banky, které uvádí cenu 100 dolarů (cca 2 100 Kč) za barel v roce 2014. Nyní se ovšem cena pohybuje kolem 58 dolarů, tedy asi 1 250 Kč za sud.
SNP ve volbách neuspělo
Waddell ale vidí i další důvody pro osamostatnění. „Skotsko má jinou politiku než zbytek země. Téměř vždy hlasujeme jinak než Anglie. Zdá se ale, že hlas Anglie má větší váhu než náš,“ domnívá se Waddell. Poukazuje na fakt, že před rokem 60 % skotských obyvatel hlasovalo pro setrvání v Evropské unii v referendu zvaném brexit. I přesto je Skotsko nucené vystoupit z EU.
Kruliš ale upozorňuje, že i program Skotské národní strany se od brexitu změnil. Právě proto, že mezi příznivci SNP je mnoho podporovatelů odchodu z Evropské unie. „Namísto pokračujícího členství v EU tak začali zdůrazňovat spíše přístup Skotska na vnitřní trh EU,“ vysvětluje Kruliš. Poznamenává, že i přes tuto změnu SNP v posledních parlamentních volbách v červnu letošního roku utržila tvrdou porážku. Porazila je Konzervativní strana, která trvá na setrvání ve Velké Británii.
Smysl pro demokracii
Například obyvatelé Edinburghu v referendu o odchodu Skotska z Velké Británie v roce 2014 hlasovali pro setrvání. Podle českého studenta Ondřeje Horáka (22) se jejich názor na odchod patrně nezměnil. „Ještě jsem se v Edinburghu nesetkal téměř s nikým, kdo by chtěl skotskou nezávislost. Nikdo si totiž nedokáže přesně představit, jak by odtržení v tuto chvíli probíhalo,“ říká Horák, který tři roky studuje marketing na Queen Margaret University. Vysvětluje, že Skotové po brexitu nechtějí další změnu.
Kruliš si ale nezávislost představit dokáže. „Jednání s centrální vládou by nebyla jednoduchá, ale Skotsko by samostatnost získalo. Část Skotů by se s rozhodnutím velmi těžko smiřovala, ale respekt k demokraticky zvolenému výsledku by u nich pravděpodobně převážil. Popřípadě by se nespokojení obyvatelé přestěhovali do jiné části Velké Británie,“ popisuje Kruliš.
Podle Kruliše se dramatická situace v Katalánsku nedá příliš srovnávat s obtížemi ve Skotsku. Hlavně proto, že Britové mají obecně vyvinutý smysl pro demokracii. „Na rozdíl od Katalánců Skotové v roce 2014 neuspořádali protiústavní referendum. A nelze vyloučit, že pokud bude po brexitu ve Skotsku dlouhodobě zřetelná touha po znovupřipojení do EU, Londýn povolí další hlasování,“ vysvětluje. V tomto případě odhaduje termín okolo roku 2020. Waddell s tímto datem souhlasí, nepřijde mu vhodné otevírat otázku referenda krátce po protestech ve Španělsku. Je ale přesvědčený, že katalánská situace mohla ovlivnit postoj lidí ve prospěch skotského odtržení.
