Skauti, kteří jeli „broukem” do Asie: U Aralského jezera se nám málem stala osudnou duna
Dva kamarádi ze skautu Vladimír Škrobánek (23) a Luděk Brhel (24), kteří bydlí kousek od Opavy, se na počátku července tohoto roku vydali na expediční cestu. Ta podle plánů vedla přes Turecko, Gruzii, pohoří Kavkaz, Rusko, Kazachstán a Mongolsko. Účelem této cesty bylo nejen poznávat nové země, ale také dostat do povědomíčeský skauting. Oba během cesty navazovali kontakty s tamními skauty, rozmlouvali s nimi o jejich zkušenostech a zážitcích ve skupině a rozdávali jim šátky jako upomínku.
Svou cestu odstartovali na Slezské Hartě. Po projetí Evropy zamířili přes Turecko do Gruzie a pak dál na východ. Dvojice skautů si však na cestě prožila nejen velké dobrodružství, ale také velmi často řešila technické problémy, které je provázely celou cestu. Nejčastěji je trápil rozdělovač a pumpa. Dalším problémem, se kterým se potýkali, byly spadlé pedály v mongolské pustině. „Výhoda starého auta byla v tom, že jednoduchý problém se dá lehce opravit, když jsou k dispozici náhradní díly, které jsme naštěstí měli,“ objasňuje Brhel.
Tím však nepříjemné situace nekončily. U Aralského jezera ve střední Asii zapadli v písku. „Nadě se málem stala osudnou jedna písková duna, ze které špatně sjeli a dnem uvízli. Nepomohly nám ani podhrabavačky,“ vypráví skauti. Nakonec jim pomohl ochotný řidič kamionu, který je z písku vytáhl. V Rusku pak ještě museli spravovat stěrače a plynové lanko, které se při cestě utrhlo.
Vůz dostal jméno Naďa
Za osmdesát dní ujeli skauti dvaadvacet tisíc kilometrů. Pro svou cestu zvolili poněkud netradiční vozidlo – Volkswagen Brouk z roku 1979. Vůz pojmenovali Naďa, protože si tím tak kompenzovali nepřítomnost ženy na cestách. Volby automobilu podle Škrobánka rozhodně nelitují.
Dlouho totiž podle Brhela hledali nějaký originální kus a přemýšleli, který typ auta na takovou cestu dlouho nevyjel. „Pak jsme narazili na jednoho pána z Hodonínska, který právě takový vůz, který jsme sháněli, vlastnil a prodal nám ho,” doplnil Škrobánek. Podle něj se obchodník chvilku zdráhal, ale když mu skauti vysvětlili, k čemu vůz využijí, nakonec souhlasil a prodal jim auto za padesát tisíc korun.
Naďu po návratu z cesty zaparkovali do garáže a nyní jí čeká zimování. „Musíme jí opravit a dát po cestě dohromady ale rozhodně nemáme v plánu se Nadi zbavovat,“ uzavírá Brhel. Za cestu dohromady podle Škrobánka zaplatili přibližně sto tisíc korun. Z velké části čerpali ze svých finančních rezerv, zbytek dostali jako sponzorský dar od servisu Volkswagen Brouk a také od stejnojmenné automobilky.
