Severní Korea nabízí turistům pohled na totalitní režim
Na cestu do země vedené vůdcem Kim Čong-Unem se dle oficiálních informací vydá ročně přibližně tři tisíce lidí ze západních zemí, mezi kterými je i hrstka Čechů. Jedním z návštěvníků KLDR byl i Lukáš Peroutka (26). „Procestoval jsem mnoho zemí, ale návštěva Severní Koreje je největším zážitkem mého života. A asi jím i zůstane, nemyslím si, že bych někde viděl něco výjimečnějšího,“ říká Peroutka o své cestě.
Každý zájezd je v zemi přijat jako delegace, dostává svého průvodce a politický dozor. „Ještě čtrnáct dní před odletem jsme nevěděli, jestli se zájezd vůbec uskuteční, protože bylo přihlášeno málo účastníků. Severokorejci nepustí do země každého,“ popisuje Peroutka trable s nejistým odjezdem.
Bez průvodce ani ránu
Neexistují žádné cesty „na vlastní pěst“. A to ani v samotné zemi – delegace jezdí po předem určených a vládou prověřených místech. S ryzí podobou života obyvatel se návštěvníci nemají šanci setkat. „Viděli jsme severokorejské farmáře a dělníky – pohublé a vyčerpané. Jinak se cítíte jako v zoo, jezdíte autobusem a vystupujete jen tam, kde jsou na to připraveni,“ poznamenává.
Korejci mají pro turisty postavený speciální hotel v Pchjongjangu. Je umístěn na samostatném ostrově a dle slov návštěvníků je na místní poměry velmi moderní. Ostrovní lokace jistě není náhodná, cestovatel se sám nikam dál než do blízkého okolí budovy nedostane. Pchjongjangský hotel není jediným místem k přespání pro turisty. Ti v rámci zájezdů nocují i na venkově. „Venkovské apartmány byly zvláštní. Obrovské budovy, ve kterých jsme bývali úplně sami… Po dobu našeho pobytu v Koreji jsme potkávali hlavně čínské turisty a jeden autobus s německými cestovateli,“ komentuje poměry Peroutka.
Focení z autobusu přísně zakázáno
Při příletu do země jsou turistům zabaveny mobilní telefony a cestovní pasy. Fotoaparáty jsou, společně s malými videokamerami, povoleny za předpokladu, že turisté nebudou pořizovat záznamy z okna za jízdy autobusem. Při opouštění země pak celníci kontrolují přibližně polovině lidem fotoaparáty. Snímky, které neprojdou kontrolou, jsou mazány.
Samotný zájezd do vzdálené Severní Koreje není žádnou lacinou dovolenou. V sedmdesátitisícové ceně zájezdu je od cestovní kanceláře zahrnut kompletní servis se zajištěním víz, letenkami i vším potřebným. Nejdražší položkou je ale jistá daň za exkluzivitu a jedinečnou zkušenost, čehož si je vědom i Peroutka. „Investovaných peněz vůbec nelituji, naopak. Člověku takováto sonda do izolace otevře oči a donutí jej vážit si věcí, které má,“ míní.
