Rekordy, to jsou chut´ a síla motivace
Rekordmani zapsaní v Guinnessově knize rekorků jsou novodobými hrdiny jedenadvacátého století. Akce, která se před diváky odehraje v pouhých minutách a díky níž jsou tito lidé milováni, se však chystá měsíce. Ty nejnáročnější kousky jsou pak především o organizaci. Je potřeba objednat rozhodčího, oděv stavěný na míru rekordu, novináře, sponzory. „Výsledek pak může vypadat sebedobrodružněji, pořád se ale jedná o předem spočítané parametry, fyzikální zákony, zkušenosti, chemii. To vše pečlivě smotané do výsledku, který pak vypadá dramaticky a atraktivně“ vysvětluje držitel šestatřiceti zápisů v české verzi Guinnissovi knihy rekordů Petr Fiedor.
Pět let příprav a dřiny. To je doba, která předcházela úspěšnému ustanovení tří nejvíce diskutovaným rekordům posledních týdnů. Postaral se o ně Rakušan Felix Baumgartner, který seskočil z výšky 39 044 metrů a při svém seskoku volným pádem dosáhl rychlosti 1342 kilometrů v hodině. Vzdálenost od země, ze které Baumgartner skákal, je také tou nejvyšší dosaženou balonem.
Rozhoduje i síla vůle
Daleko doletěli také Nate Adams a Jeremy Stenberg v roce 2005. Při freestylovém finále jedenáctých X Games v Los Angeles se jim podařilo skočit a také úspěšně ustát ten oficiálně nejdelší back flip v historii motokrosového sportu. V městě andělů se nejspíš trochu spoléhali i právě na jejich přízeň, když v sedle svých motocyklů překonali saltem vzad třicet metrů a osmačtyřicet centimetrů. „Back flip je úplný základ, ale stále je to takový speciální trik. Pokud si řeknu, že jdu udělat back Flip, tak už nejde si rozmyslet, že to vrátím zpět. A i v FMX platí, čím delší skok, tím větší pád. No, ale oni to zvládnuli bez chyby a dokázali tím, že patří mezi ty nejlepší jezdce na světě,“ říká Pro FMX jezdec Petr Pilát. Svojí show tehdy Adams se Stenbergem nadchli nejen fanoušky freestyle motokrosu, ale celý svět.
Osm metrů a osmdesát centimetrů je výkon, kterým se do historie zapsal Kanaďan Kevin Fast. Na první pohled nevýraznou vzdálenost však reverend z Ontaria překonal s nevšední zátěží uvázanou na popruzích kolem svého těla. Tou zátěží byl totiž vojenský transportní letoun C – 17 Globemaster III, který v době pokusu vážil 188, 83 tun. „Tyto disciplíny jsou především o síle, jenže další a neméně podstatnou částí přípravy je schopnost odolávat bolesti a hlavně neskutečná vůle. Nejsou svaly jako svaly,“ vysvětluje Fiedor.
Různých úctyhodných rekordů je obrovské množství. A každý z těch, kteří se o pokoření další mety lidských možností přičinili, si nezpochybnitelně zaslouží své místo na výsluní. Podle Petra Fiedora, mezi jehož kousky patří například tažení automobilu ostnatým drátem omotaným kolem krku, či šest a půl minutové hoření na místě, je ale nakonec lhostejné jestli skáčete s padákem, nebo umíte péct nejlíp ze sousedství. „Můžete psát nejlépe z celé třídy, mít nejlépe vytrénovanou pamět´ v Evropě nebo skákat s padákem z největší výšky a ještě nadzvukovou rychlostí. Vlastně je pak jedno jestli vaším cílem je vařit líp než tchýně, nebo házet co nejdál oštěpem. Princip je ale úplně stejný. Chut´ a síla motivace.“