Původní vánoční zvyky ve Skandinávii vytlačuje ikona Santa Clause. Údajně má žít ve Finsku
Bez tradic a zvyků jako kdyby Vánoce téměř nebyly. Většina seveřanů proto každoročně vyrábí například vlastní ozdoby na stromeček nebo dávají misku obilné kaše za dveře domu. „Švédové a Norové, hlavně děti, nechávají na Vánoce nějaké jídlo jako poděkování vánočním a domácím skřítkům. Ti jim nosí dárky a pomáhají v domácnosti,“ vysvětluje studentka skandinavistiky Michaela Jelínková. Tato tradice podle ní vychází ze starých pohanských zvyků, kdy lidé dávali obětiny bohům.
Dalším původním zvykem je vánoční skřítek, který ve Finsku, Švédsku, Norsku a Dánsku nosí pod stromeček dárky. Každý národ pro něj má trochu jiný název. „Skandinávský vánoční skřítek připomíná vzhledem amerického Santa Clause, má bílé vousy a červené oblečení. Nikdy ale nechodí do domácností komínem, vždy večer klepe na dveře a shání hodné děti, aby jim dal dárky,“ popisuje Jelínková.
Rozšiřující se komerce
Staré tradice ale v posledních letech pomalu ztrácí na intenzitě. Hlavně ve Finsku lidé původního vánočního skřítka jménem Joulupukki stále častěji berou spíše jako amerického Santa Clause. Ve městě Rovaniemi na severu Finska totiž leží vesnička, kde Santa Claus podle místních obyvatel údajně bydlí. Po celý rok v ní turisté najdou nazdobené vánoční stromy a další dekorace. „Finové ze Santy udělali velký byznys. Do takzvané vánoční vesničky celoročně jezdí spousta turistů z celého světa, aby navštívili Santův domov,“ říká Ondřej Kotva, který žil ve Finsku čtyři roky.
Děti se v Rovaniemi mohou se Santou vyfotit či si s ním chvíli hrát. Za všechno se ale platí. „Za jednu fotku s vánočním skřítkem lidé musí zaplatit 25 eur, a to přímo jemu na ruku,“ popisuje Kotva. Dodává, že za pět minut hry s dětmi musí rodiče ve vesničce zaplatit dvojnásobek, tedy padesát eur. Santův údajný domov se ale Finům vyplácí. Každoročně pořádají hlavně americké a britské cestovní agentury jednodenní výlety do Santovy vesničky. Podle norské společnosti Topworld International, která vytváří seznamy nejnavštěvovanějších a nejzajímavějších destinací, je vánoční vesnička Rovaniemi druhým nejnavštěvovanějším místem v celém Finsku.
Třináctidenní nadílka
Původní vánoční skřítek není ze skandinávských zemí typický jen pro Island. Tam dětem nosí nadílku hned třináct mužů. „Každý z mužíků se objeví v jiný den a vždy nechá dětem za oknem něco malého. Třeba sladkost či hračku,“ vysvětluje Jelínková. Islandské děti tedy dostávají dárky už třináct dní před Štědrým dnem. Na Štědrý den si poté na ostrově lidé dávají dárky, na kterých je napsáno i jméno dárce. Každý tak ví, co přesně od jakého člena rodiny dostal.
Islandští mužíci ale nejsou tak mírumilovní jako vánoční skřítek. Podle pověsti jde o třináct synů zlé obryně Grýly, která pojídala malé děti. „Synové obryně jsou podle tradice zlí duchové, kteří lidem dělají po celý rok naschvály a o Vánocích si je svými dary chtějí trochu udobřit,“ říká Jelínková. Islanďané proto svým dětem nedoporučují škodolibé mužíčky hledat nebo se je pokoušet spatřit. Mohli by jim totiž třeba vyplašit domácí zvířata, rozvrzat dveře nebo třeba rozbít nádobí.
