Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Putin má být v prezidentských volbách favoritem. Špatná životní úroveň v Rusku mu spíše nahrává než škodí

Vladimir Putin chce obhájit svůj post ruského prezidenta. Jeho vítězství předpovídají politologové i průzkumy veřejného mínění. Ruská hospodářská krize ani sankce uvalené Západem kvůli dění na Ukrajině se na oblibě prezidenta podle politologů neodrazily. U Rusů má stále většinovou podporu.

Vladimir Putin chce být po čtvrté prezidentem Ruska. Svou kandidaturu oznámil ve středu během setkání s pracovníky automobilky GAZ ve městě Nižnij Novgorod. I přes to, že současná situace ruské ekonomiky není pro obraz prezidenta Putina příznivá, Rusové mu stále důvěřují. „Rusko bojuje s hospodářskou krizí, která vyústila především z poklesu ceny ropy a sankcí uvalených Západem kvůli dění na Ukrajině. Nicméně na popularitě prezidenta Putina se to zatím neodrazilo,“ tvrdí politolog Václav Vlček.

Přízeň obyvatel 

Zhoršení životní úrovně hraje podle politologa Putinovi spíše do karet. „Sankce uvalené Západem napomáhají Putinovi udržovat ideu vnějšího nepřítele a Putin je tak v očích Rusů někdo, kdo hájí je i ideál jejich státu,“ myslí si Vlček a dodává, že Rusové hlavě státu věří a očekávají, že situaci vyřeší. Přízeň Rusů si Putin získává i prostřednictvím vojenských akcí na Ukrajině a v Sýrii, kterými dokazuje svou moc a sílu národa.

Někteří Rusové tak mají jasno v tom, koho budou volit, ještě před začátkem prezidentské volební kampaně. „Jako v minulých prezidentských volbách podpořím Putina. Líbí se mi, jak naši zemi reprezentuje ve světě a stojí si za svým. Je to prezident, za kterého se nemusíme stydět,“ říká Rus Denis Antonov (29), který žije ve městě Ufa na jihozápadě Ruska. Najdou se ale tací, kteří Putina volit neplánují. „Lidé, kteří Putina volit nechtějí, jsou ti, kteří si uvědomují, že pod jeho vládou často dochází k porušování lidských práv a k úpadku demokratických hodnot jako je například svoboda slova či přístup k informacím,“ vysvětluje Vlček.  

Putin se stal poprvé prezidentem Ruska v roce 2000. Jako svého nástupce si ho tehdy vybral bývalý prezident Boris Jelcin. Post prezidenta Putin obhájil také ve volbách na konci roku 2003. Potřetí za sebou už ale kandidovat nemohl, a tak ho v roce 2008 vystřídal Dmitrij Medveděv. Putin byl mezitím předsedou vlády. Od roku 2012, kdy se interval prezidentských voleb protáhl ze čtyř na šest let, Putin stojí opět v čele Ruska.

Hladké vítězství

Podle politologa Václava Vlčka je ale Putin hlavním favoritem prezidentských voleb. „O jeho výhře v prezidentských volbách se už takřka nedá pochybovat. Dokazují to i průzkumy veřejného mínění,“ tvrdí Vlček a dodává, že Putina by nyní údajně volilo 80 % Rusů. Ve volbách v roce 2012 získal Putin „jen“ necelých 64 % hlasů.

Kandidovat na prezidenta chce také ruský politik a nacionalista Vladimir Žirinovskij, šéf Komunistické strany Ruské federace Gennadij Zjuganov nebo ruská moderátorka a novinářka Xenia Sobčaková. Nikdo z nich ale podle Vlčka šanci na výhru nemá. „Zřejmě neexistuje nikdo, kdo by mohl Putinovi reálně konkurovat. Ruská opozice navíc není jednotná. Stojí proti sobě různé proudy. Místo toho, aby se liberálové i komunisté shodli na společném kandidátovi, kterého by voliči mohli podpořit místo Putina, má každý svého,“ říká Vlček. Pro Putina by tak v prezidentských volbách mohlo jít, alespoň podle průzkumů, o snadné vítězství.


Eliška Neradová
Eliška Neradová
Jsem studentkou druhého ročníku na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Studuji zaměření Autorská žurnalistika. V Generaci20 jsem už druhý semestr a občas mě to i baví. Kromě psaní moc ráda čtu a jím.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.