První dámy Ameriky: Bushová byla babičkou všech, Kennedyová zas módní ikonou
Stála po boku hned dvou amerických prezidentů, svého manžela i syna. Barbara Bushová, která zemřela 17. dubna, byla známá svým přirozeným vystupováním, vtipem i dlouholetou charitativní činností. Vystupování a chování prezidentské rodiny ovlivňuje veřejné mínění a má vliv na celkové hodnocení prezidentovy práce (tzv. job approval). „První dáma je důležitou součástí reprezentace státu, ale zásadním způsobem vytváří i veřejnou image svého manžela už jen tím, že stojí vždy po jeho boku,“vysvětluje politolog Vladimír Hanáček.
Dříve pouze jako hostitelky
Role manželek amerických prezidentů se během uplynulých let velmi proměňovala. Eleanor Rooseveltová, manželka prezidenta Franklina Delana Roosevelta, ji začátkem dvacátého století od hostitelek a žen v domácnosti výrazně posunula. Jako první se začala zajímat o politická témata a veřejně je komentovala. Barbara Bushová roli poslušné manželky, která nemluví do manželovy práce jako byla například Lou Hooverová, také nikdy nepřijala. Například v otázce potratů, které hájila, se dokázala postavit i republikánské straně, kterou zastupoval její muž.
Bushová zastávala tradiční rodinné hodnoty a vychovala šest dětí. Během funkčního období svého manžela George H. W. Bushe bojovala také proti snížení gramotnosti v zemi a podporovala zájem o čtení, k čemuž ji přivedla i skutečnost, že jeden z jejích synů Neil neuměl číst. Její nejstarší syn George Walker Bush se stal po vzoru svého otce v pořadí 43. prezidentem Spojených státu amerických. „Osobně velmi oceňuji, když první dáma vystupuje bezprostředně a hlavně dokáže svojí roli spojit s rolí matky či babičky,“ komentuje Hanáček.
Zákulisní vliv
První dáma bývá veřejnostní vnímána také jako módní ikona. Bushová působila spíše jako babička, nebarvila si vlasy a byla nejstarší první dámou v Bílém domě. Když její manžel vyhrál volby, bylo jí třiašedesát let. Za téměř ikonickou v oblastni módy lze považovat její předchůdkyni Jacqueline Kennedyovou, manželku Johna Fitzgeralda Kennedyho, která nosila pro ni tak typické áčkové sukně. „Soustředila se na interiér Bílého domu a celkové estetické povznesení míst spojených s životem prezidenta,“ popisuje historik a pedagog Vyšší odborné školy publicistiky Jan Adamec.
Některé manželky prezidentů však využívaly svého vlivu na hlavu státu a často jim mluvily do rozhodování. „Říká se, že mimořádný zákulisní vliv měla například Nancy Reaganová, manželka Ronalda Reagana. Pomáhala přijímat i propouštět prezidentovy poradce a stála za několika omluvami Reagana v televizi, například poté, co vypluly na povrch okolnosti aféry Íran-Contra, při které představitelé prezidentské administrativy za zády Kongresu vyzbrojovali nikaragujské povstalce,“ vysvětluje Adamec. Hillary Clintonová, chot´ prezidenta Billa Clintona, dokonce využila zkušeností, které odkoukala z prostředí vrcholné politiky k tomu, aby sama do nejvyššího úřadu v roce 2016 kandidovala. První prezidentkou Spojených států se však nestala. Porazil ji její republikánský protikandidát Donald Trump, který má po boku o 22 let mladší první dámu Melaniu Trumpovou.
