Projít Řím za jediný den? Dá se to zvládnout, když budete chodit rychle
Ve chvíli, kdy máte na Řím jedíný den, hodí se mít rozmyšleno, co vlastně chcete vidět. Kupovat si průvodce na jeden den nemá moc smysl. Stačí mít představu toho, co chci vidět, a pak už jen správně vylézt z metra.
Pohled na část Kolosea. Zdroj: Barbora Schneiderová
Nejvýhodnější je vystoupit u Kolosea. Hned před výlezem z podzemky se nachází jedno z největší lákadel Říma – dva tisíce let starý amfiteátr. Všude okolo se hemží prodavači selfie tyčí, jež se dají lehce splést se zaměstnanci amfiteátru, kteří vám jen chtějí poradit kde si koupit lístky a podobně.
Pohled na všechny památky
Je dost pravděpodobné, že u Kolosea narazíte na dlouhé fronty přešplapujících lidí, které čeká následná prohlídka osobních věcí. Potom je třeba si rozmyslet, jestli se tu zdržet, nebo vám bude stačit procházka okolo s vyhlídkou na Forum romanum zpoza mříží a budete pokračovat dál, abyste toho v jednom dni stihli co nejvíc.
Nicméně cena vstupu pro studenta je 7 euro, nehledě na studentský průkaz. V Itálii je totiž zlevněné vstupné omezené věkem 25 let, ne studiem. Stihnout Řím za jeden den je problematické v tom, že je toho k vidění až přílis. Pokud toho tedy chcete stihnout ve vymezeném čase co nejvíce, je potřeba se nikde nezdržovat. A to ani detailními prohlídkami vnitřních prostor slavných budov.
Monumentální památník Viktora Emanuela II. Zdroj: Barbora Schneiderová
Další římskou dominantou je památník Viktoria Emanuela II.. Ten se stal symbolem sjednocené Itálie. Mramorový gigant pojmenovaný po prvním králi jednotné Itálie nabízí po vystoupání několika desítek schodů výhled nejen na Benátské náměstí, na kterém se nachází, ale na celý Řím. Pomocné tabulky také napoví, kde se nachází kopule baziliky Sv. Petra ve Vatikánu. Mimochodem také dobrá cesta, jak si pojistit pohled na všechny římské památky, kdyby je člověk náhodou nestačil navštívit zblízka.
Pizza jako degustace
Odtud je to už v pěší vzdálenosti asi deseti minut ke známé fontáně Di Trevi, která byla vybudována ve vrcholně barokním stylu. Dokonce i tady, v úplném centru města, můžete v postranní uličce najít kavárnu s levným espressem nebo si dát pizzu na rohovém stánku, která vážně stojí za to.
Fontána di Trevi ve vrcholně barokním stylu. Zdroj: Barbora Schneiderová
Degustování oblíbené italské kuchyně už tedy máme za sebou. Další věcí je, že Římem protečou denně tisíce litrů pitné vody a není třeba se ji bát. Z pítka u fontány tedy lze doplnit zásoby na další cestu.
Nebojte se ztratit
V hlavním městě ale není třeba chodit jen po přesně určených bodech. Každý se může ztratit v ulicích směrem od slavné fontány a zabloudit tak ke krásným stavbám, které turistu překvapí na každém rohu – většinou jde o vládní budovy.
Rozhodně ale stojí za to zabloudit k Pantheonu, který pravděpodobně nejde popsat slovy architektonického laika. V Římě se totiž nacházejí tak fascinující stavby, že si návštěvník přijde spíše jako mravenec na místě, kde před dlouhou dobou býval střed obrovské říše. Její někdejší moc a síla se opravdu promítá snad do každé stavby ve městě. A to je atmosféra Říma.
Posvátná půda
Po přeptání se místních míříme k hlavnímu cíli – Vatikánu. Pro kompletní degustaci místní kuchyně je ještě potřeba ochutnat tu pravou italskou zmrzlinu, u jejíhož okénka stojí dlouhá fronta, i když je únor. Přicházíme k Andělskému mostu a míjíme houfy studentů výtvarného umění, kteří se snaží zachytit jednu ze soch znázorňující svatého Petra nebo Pavla či někoho ze starozákonních postav, jež jsou na mostě z druhého století našeho letopočtu.
Bazilika sv. Petra ve Vatikánu. Zdroj: Barbora Schneiderová
Za zmínku určitě také stojí Andělský hrad či Bazilika svatého Petra. Spolu s přilehlou Sixtinskou kaplí v Apoštolském paláci by neměla na seznamu chybět. Světoznámé Michelangelovy malby uvnitř kaple s výjevem Posledního soudu určitě stojí za to, máte-li na to čas. Tedy neexistuje žádné město, které by se podobalo Římu. A přitom se dají jeho největší klenoty poznat za jediný den.
