Populismus v Nizozemsku prohrál. Rozhodli voliči, kteří do poslední chvíle váhali
Některé volební místnosti v Nizozemsku zůstaly otevřené i ve středu 15. března po deváté večer, tedy po oficiálním ukončení hlasování. O volby do tamního parlamentu totiž projevili obyvatelé nevídaný zájem – účast se vyšplhala až na 81 %, což je nejvyšší hodnota za posledních 30 let. Rozhodnutí sledovala zostřeně i téměř celá Evropa. V prvních z řady letošních evropských voleb totiž mohl vyhrát populismus.
Vítězných 33 křesel v parlamentu nakonec získala liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) v čele s premiérem Markem Ruttem. Ten vede zemi již od roku 2010. „Dnešek byl svátek demokracie,“ prohlásil Rutte po prvních odhadech výsledků. Stejné šance měla podle průzkumů i Strana pro svobodu (PVV) populisty Geerta Wilderse. Nakonec však získala jen 20 pozic. „Náskok VVD by se dal vysvětlit taktickým hlasováním do poslední chvíle pevně nerozhodnutých voličů, kteří volbou VVD hlasovali primárně proti Wildersovi,“ hodnotí situaci politolog Vladimír Hanáček.
I tak jsou výsledky voleb pro PVV pozitivní, získali totiž o 5 mandátů více než v předchozích volbách. „Rutte o mně neslyšel naposledy,“ vzkázal Wilders na svém twitterovém účtu. Podle politologa strana PVV posílila, protože někteří občané Nizozemska se chtěli vzepřít proti doposud vládnoucímu liberalismu. „Rezonujícími tématy pro Wilderse byla nejenom skepse k Evropské unii, ale také jeho odpor k přistěhovalcům. Pro Nizozemce je to silné téma, muslimů totiž žije v zemi asi 4 % z celkového obyvatelstva,“ tvrdí Hanáček.
Symbol pro Evropu
Přestože strana VVD premiéra Rutteho vyhrála, ztratila oproti minulým volbám 8 křesel v parlamentu. Bude jich ovládat 33 ze 150, k vytvoření většiny tedy potřebuje minimálně dalších 43 mandátů. Bude se muset spojit alespoň se třemi stranami. Nejúspěšnější partají po Wildersovi, se kterým VVD odmítá vstoupit do koalice, totiž skončily křest´anskodemokratická strana CDA a liberální partaj Demokrati 66, každá s 19 křesly. Hanáček tvrdí, že sestavit vládu by neměl být problém. „V Nizozemsku je zvykem vytvořit koalici z většího množství stran,“ vysvětluje.
Podle politologa byly volby důležité ze symbolického hlediska, Nizozemsko je totiž jednou ze šesti zakládajících zemí Evropské unie. Důraz na výsledky hlasování se však podle něj přeceňuje. „Kdyby Wilders volby vyhrál a byl nejsilnějším aktérem, mohl by povzbudit lidi v jiných zemích. Když protievropsky hlasují Nizozemci i Britové, proč by nemohli třeba Němci? Myslím si ale, že situace je v každé zemi unikátní,“ říká Hanáček s tím, že výsledky u evropských sousedů nebudou rozhodujícími faktory pro nadcházející prezidentské volby ve Francii a podzimní výběr parlamentu v Německu.
