Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Polská tragédie: Všechno zlé je k něčemu dobré

Havárie polského prezidentského letounu, který se zřítil 10. dubna nedaleko Katyně, šokovala celý svět. Letecká katastrofa, při níž zahynul prezident Lech Kaczyński se svou ženou a vrcholnými státními politiky, byla největší v dějinách Polska. Český pilot společnosti Thomas Cook Airlines, David Dosoudil, se o tragické nehodě dozvěděl v autobuse, cestou ze svého letu. Právě s ním jsme rozebírali možné příčiny neštěstí.

I před polskou ambasádou v Praze se vyjadřovala soustrast, Foto: Roman Svoboda

„Nevíme toho mnoho. Neznáme vybavení letadla, přesné aktuální počasí, průběh letu, množství paliva nebo vybavení letiště. Nedokážeme ani s jistotou určit, kolik pokusů o přistání pilot provedl. Situaci neulehčují ani zástupci ruské a polské strany,“ říká Dosoudil.

Vyšetřování každé podobné události v civilním sektoru trvá minimálně několik týdnů, ve většině případů však měsíců i let. V jeho průběhu jsou zveřejňovány zprávy sestavené na základě dostupných informací. Závěrečné shrnutí pak obsahuje rozbor události a důležitá doporučení do budoucna. „V tomto případě lze očekávat, kvůli vojenskému charakteru, pouze striktní utajení,“ dodává David Dosoudil.

Fakta

Nyní je tedy zřejmé pouze to, že letoun Tu-154M polského vojenského letectva provedl 10. dubna před jedenáctou hodinou ráno, přiblížení na západní dráhu ruského vojenského letiště Smolensk Severnyj ve velmi špatném počasí (mlha s viditelností cca 500m). Při něm došlo zatím z neznámých příčin ke klesání do příliš malé výšky nad terénem. Letadlo tak zavadilo asi kilometr před přistáním o první stromy. Následných zhruba sedm set metrů (přibližně 9 sekund letu) docházelo dalšími nárazy k postupné destrukci.

Toto přiblížení  bylo pravděpodobně prvním a jediným pokusem po předchozím kroužení v bezpečné výšce, kde posádka vyčkávala. Kapitán letounu se rozhodl jej provést jak navzdory doporučení řídícího letového provozu, tak navzdory počasí. To nesplňovalo ani minimální hodnoty pro zahájení přibližovací procedury.

Možné scénáře

Posádka se rozhodla (konečné rozhodnutí vždy spočívá na kapitánovi, bez ohledu na vojenské hodnosti), že se přiblíží pomocí NDB radiomajáku za podmínek, které provedení této operace neumožňují. Mohla chybně vyhodnotit meteorologickou situaci, letoun mohl mít technickou závadu, třeba docházelo palivo nebo svou roli sehrál psychologický tlak někoho z cestujících. Poslednímu jevu se říká i odborně “get-there-itis”. Obecně nutkání dostat letadlo na zem co nejdříve. Toto myšlenkové rozpoložení pilotů bylo i v minulosti příčinou incidentů a nehod.

Jestliže ale kapitán přeci jen přistoupí, ať už z jakýchkoliv důvodů, na rizikový sestup, je třeba dodržovat alespoň minimální výšku pro klesání. Jakési pomyslné dno, pod které nesmí letoun klesnout, pokud posádka nevidí přistávací dráhu. „V tomto případě došlo ze zatím neznámého důvodu ke klesání pod tuto minimální výšku, což bylo pravděpodobně hlavním důvodem střetu s terénem,“ domnívá se Dosoudil. Důvodem mohl být tlak na provedení přistání za každých okolností. „V každém případě se jedná o nepochopitelný hazard a úmysl.“

Ve všech uvedených scénářích existuje několik posledních záchytných bodů, jako je například vybavení letadla (systém varování před nárazem do terénu) a spoluúčast řídícího letového provozu na zemi (který vidí aktuální polohu letadla a jeho výšku). Zda byl některý z využívaných systémů nedostupný (ať už nefunkční nebo nebyl součástí), či byl z nějakého důvodu vypnutý záměrně, nebo se ho posádka rozhodla ignorovat, není zatím rovněž jasné. Případně pokud pilot varování přijal a rozhodl se jimi řídit, zda už přes předchozí problémy nebyl schopen zabránit katastrofě. Kvůli příliš malé výšce, stoupajícímu terénu, nedostatečnému výkonu motorů, špatnému provedení manévru, čemukoliv. Seznam scénářů rovněž není vyčerpávající. Vychází z obdobných událostí v minulosti a z jakéhosi pokusu vžít se do aktuální situace.

Ponaučení

„Jako pilot vnímám podobnou katastrofu pokud možno s odstupem a z profesionálního pohledu. Je to samozřejmě vždy velmi smutné a všichni myslíme i na onu lidskou stránku. V každém případě se ale co nejdříve snažím zjistit příčiny a průběh takové události, získávat průběžně co nejvíce informací a přizpůsobit svou leteckou praxi tak, abych se do podobné situace nikdy nedostal. Byť to může znít zvláštně, jakákoliv nehoda je obrovskou studnicí vědomostí, které podobným událostem můžou v budoucnu zabránit. Proto jsou taky tak nesmírně důležité kvalitní vyšetřovací zprávy dostupné letecké veřejnosti.“

Iveta Škrabalová


X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.