Politolog: Televizní debaty prezidentských kandidátů v USA mohou rozhodnout o vítězství některého z nich
Prezidentské kampaně ve Spojených státech amerických se blíží ke svému konci. Donald Trump se vypracoval z role velikého outsidera až na hlavního kandidáta Republikánské strany a Hillary Clintonová za demokraty je vůbec první ženou, která se může stát hlavním lídrem USA. Ještě před volbami 8. listopadu se spolu celkově utkají ve třech televizních debatách, ta první z nich se konala 26. září a přilákala rekordní počet diváků. Kandidáty sledovalo živě v průměru až cca 84 miliónů Američanů.Tyto televizní diskuze bývají podle politologa Vladimíra Hanáčka vyvrcholením dlouhodobé kampaně a mohou výrazně ovlivnit celý výsledek voleb. „Pokud se jeden z kandidátů projeví jako nevěrohodný, nebo je až příliš defenzivní vůči svému oponentovi, mohou se preference změnit,“ vysvětluje.
Nejznámějším příkladem z historie je vůbec první televizní debata z roku 1960 mezi Johnem Kennedym a tehdejším viceprezidentem Richardem Nixonem. Kennedy tehdy vsadil hlavně na svou image a podle Hanáčka měl celkově lepší a důvěryhodnější prezentaci. „Působil zdravě, byl opálený a dodržoval oční kontakt s publikem skrz kamery. Nixon byl špatně nalíčený a při odpovědích koukal spíše na moderátora,“ tvrdí Hanáček. Právě tato debata nastartovala popularitu Kennedyho a díky ní dosáhl nejtěsnějšího možného výsledku, pouhých 0,2 % navíc rozhodlo o budoucím prezidentovi USA. Podle průzkumů se prý až polovina voličů Kennedyho rozhodla právě na základě sledování debaty.
Televizní diskuze od té doby získaly na důležitosti a jsou považovány za jeden z klíčových bodů při masové komunikaci s lidmi. „Žádný z kandidátů se poté jako výrazně slabší již neukázal, v diskuzích se utkávají vyrovnaní soupeři,“ vysvětluje Hanáček.Situace Kennedy – Nixon se však může opakovat letos, podle politologa je veliké množství nerozhodnutých voličů a právě televizní souboje mezi Trumpem a Clintonovou mohou hrát významnou roli při přesunu preferencí na jednu či druhou stranu.
Sociální sítě táhnou
Hanáček tvrdí, že podobně klíčové jako televizní debaty jsou dnes sociální sítě a prezentace na nich. Kandidáti a jejich tým podle něj musejí odrážet organizované útoky tzv. „trollů“ ze strany konkurence, kteří mají jenom za cíl vyprovokovat, a zároveň přitom působit přesvědčivě a sebevědomě. „Podobně jako v televizních debatách navíc musí neustále oslovovat nerozhodnuté lidi,“ dodává.
Ve velikosti účtů na sociálních sítích momentálně vede Trump, ten má na svém Twitterovém profilu přes 12 miliónů sledovatelů a celkově mu na světě patří 131. příčka. Podle serveru SocialBlade.com roste jeho profil každým dnem o desetitisíce nových zájemců, po úvodní televizní debatě 26. září mu jich přibylo hned téměř sto tisíc. Soupeřka z řad demokratů je na tom o něco hůře s 9 milióny a například současný a brzy končící prezident Spojených států amerických Barack Obama nasbíral na své konto dokonce až 77 miliónů lidí.
