Politické převraty se stávají kyrgyzskou národní tradicí
Také předchozí změnu vlády, k níž došlo v roce 2005 a která je známá pod názvem „Tulipánová revoluce,“ provázelo násilí. Tehdejší prezident země Akajev nasadil proti demonstrantům, nesouhlasících s jeho politikou, ozbrojené bezpečností složky, a následně musel po útoku davu na prezidentskou rezidenci uprchnout ze země.
Jeho nástupcem se stal Kurmanbek Bakijev, do něhož obyvatelé republiky vkládaly na počátku velké naděje. Jeho vláda však skončila stejným způsobem, jako ta předchozí. 7. dubna došlo v zemi k nepokojům, které postupně přerostly v pouliční násilí. Při střetech mezi Bakijevovi odpůrci a bezpečnostními složkami došlo ke ztrátám na životech, první odhady hovoří o desítkách mrtvých a stovkách raněných. Prezident uprchl z hlavního města, kde došlo k útokům a vyplenění budov spojených s jeho vládou.
Celou událost velmi pozorně sledují zástupci členských zemí NATO. Právě přes Biškek totiž vede jedna ze zásobovacích cest pro jednotky ISAF, operující v Afghánistánu. V zemi se tak průběžně pohybuje velké množství spojeneckých, především amerických vojáků.
V čele země nyní stojí prozatímní vláda v čele s bývalou ministryní zahraničí Roza Otunbajevová, která však stále nemá pod kontrolou celé území. V některých oblastech tak stále dochází k bojům s příslušníky armády bývalé vlády, kteří jsou však v současnosti v defenzivě. Za stávajících okolností lze odhadovat, že převrat skončí úspěchem povstalců. Na otázku, jakou cestou se nyní Kyrgyzstán vydá, už tak jednoznačná odpověď neexistuje.