Podobu brexitu nyní určí parlament. Je to výhra demokracie i naděje pro zemi, říkají mladí Britové
O finální podobě brexitu, tedy vystoupení Velké Británie z Evropské unie, bude nakonec rozhodovat parlament. Tyto pravomoci dosud měla hlavně premiérka Theresa Mayová, v polovině prosince ale britský parlament schválil dodatek zákona o brexitu. A podle něj nyní poslanci mohou obnovit jednání s unií či vetovat dohody o odchodu země bez ohledu na premiérku. „Pro Mayovou je to poměrně velká prohra. Chtěla o brexitu rozhodovat co nejvíce sama a nyní už nemůže,“ myslí si student z Londýna Steve Delaney (24).
Oslabení Mayové
Rozhodnutí parlamentu vítají i další britští studenti oslovení Generací 20. „Je fajn, že teď o tak zásadní otázce nebude rozhodovat prakticky jenom jeden člověk, ale rovnou celý parlament,“ říká další ze studentů z Anglie Niall Connolly (23). Dodává, že schválení dodatku zákona je i výhrou pro demokracii. „Nyní nemusíme čekat, jak rozhodne premiérka Mayová. Podoba brexitu teď závisí hlavně na více lidech a názor Mayové už není tak důležitý,“ říká Connolly.
Premiérka Mayová chtěla odchod Británie z Evropské unie co nejvíce uspíšit. Napsala to ve svém listopadovém příspěvku v listu The Telegraph. Nyní je ale možné, že proevropští poslanci v parlamentu naopak jednání o brexitu zpomalí. „Osobně nechci, aby Británie z EU odešla,“ říká Delaney. Odchod z unie by podle něj pro Brity znamenal spoustu problémů. Například by se mohlo zkomplikovat cestování do zemí unie kvůli shánění víza či dalších povolení. Výsledek referenda o brexitu je však platný a závazný.
Ohrožené cestování
Za komplikaci pro svůj život to považuje Steve Delaney, který často cestuje do ciziny. „V létě jezdím sklízet ovoce do Španělska nebo do Francie. Vydělávám si tak a ještě poznávám nové země,“ vysvětluje Delaney, který se v případě brexitu obává zpřísnění podmínek zahraniční cesty. Premiérka Mayová podle něj chce prosadit vystoupení v co nejtvrdší podobě a oddělit se od unie co nejdůrazněji.
Parlament ale její názory příliš nesdílí. „Pokud budou o konečné podobě brexitu rozhodovat poslanci, je šance, že co nejvíce věcí zůstane tak, jak jsou nyní,“ doufá Emma Wintersová (22), studentka ze Severního Irska. „Nemyslím si, že by odchod z unie Británii nějak prospěl. Spíš naopak. Snad se i po brexitu v Británii změní co nejméně věcí,“ věří Wintersová. Podle ní je britský parlament spíše pro takzvanou měkkou formu brexitu. Británie by se v takovém případě od Evropské unie neodřízla tak radikálně, zachovaly by se například podmínky pro volný pohyb zboží. Jak bude ztráta „britské hvězdičky“ na vlajce EU vypadat však nezáleží pouze na rozhodnutí britských politiků. Británie jedná o podmínkách se zbytkem Evropské unie; členské země EU budou muset okolnosti brexitu schválit a z vyjádření evropských politiků je jasné, že Británii nic zadarmo dát nechtějí.
