Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Oslavy stého výročí republiky jsou hlavně českou záležitostí, myslí si mladí Slováci

Zatímco Češi honosně oslavili sto let republiky, Slováci vznik Československa moc neprožívají. Podle slovenských studentů totiž pozice jejich země vůči Česku nebyla před sto lety spravedlivá a nejsou proto velké důvody k oslavě. Slováci se také místo na historické události soustředí spíš na Dušičky. Letos výjimečně si události roku 1918 připomněli jednorázovým státním svátkem, který na 30. října vyhlásil parlament.

Sto let od založení samostatného Československa oslavili Češi mnoha způsoby, například velkou vojenskou přehlídkou, koncertem na Václavském náměstí v Praze nebo otevřením Národního muzea po rozsáhlé rekonstrukci. Česká národní banka také vydala omezený počet výročních dvacetikorun, na které lidé stáli několikahodinové fronty. Na slovenské straně někdejšího Československa se ale moc velkých akcí nekonalo. Výjimkou bylo setkání slovenských politiků v Martině, kde zazněla i Rusalka od Antonína Dvořáka. „Vůbec jsem nezaslechla, že by se u nás nějaké oslavy konaly. Nikde nebyly žádné poutače ani plánované události, prostě nic,“ popisuje slovenská studentka Lucia Pavlíková.

Slovenský parlament letos vyhlásil jednorázový státní svátek na 30. října. Právě v toto datum roku 1918 zástupci země podepsali Deklaraci slovenského národa a odtrhli tak Slovensko od Rakouska-Uherska. „Slovensko se k české části státu oficiálně přidalo až třicátého října 1918. Proto máme jen výjimečný svátek. Slovenský národ dnes založení republiky nevnímá jako událost, která by se měla nějak moc oslavovat,“ říká Slovenka Martina Kráľovská, která studuje v Česku. Naopak mnoho Čechů vnímá sté výročí jako velkou událost.

Soustředí se na Dušičky

Kráľovská dodává, že někteří Slováci dodnes nevnímají tehdejší postavení země vůči Česku jako spravedlivé. „O slovenské části se vždy hovořilo daleko méně než o české, stejně jako o Štefánikovi, který se o založení Československa také zasloužil,“ myslí si Kráľovská. Milan Rastislav Štefánik, slovenský politik a voják, je považován za jednoho ze tří zakladatelů Československa. Podle Kráľovské se ale vždy více mluvilo o Češích Edvardu Benešovi a Tomášovi Garrigueovi Masarykovi. Oslavy založení republiky proto s dalšími slovenskými studenty považuje za hlavně českou záležitost.

Slováci se také v první řadě soustředí na úplně jiný svátek – Dušičky, které se připomínají 2. listopadu. „Prožíváme jej víc než Češi. Lidé se proto tradičně připravují na to, že půjdou svým zesnulým příbuzným dát květiny a svíčky na hroby,“ vysvětluje slovenský student fyziky Michal Červeňák. I kvůli tomu jdou podle něj oslavy stého výročí vzniku republiky na Slovensku stranou.


Anna Žáková
Anna Žáková
Kromě studia novinařiny vyplňuje můj čas především šerm, metalová a rocková hudba a výroba kostýmů na nejrůznější akce. V poslední době se ale pokouším (více či méně marně) i o fireshow a kontaktní žonglování. Na VOŠPu studuji třetím rokem. Do Generace20 přispívám už pět semestrů a vyzkoušela si téměř všechny redakční posty.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.