Odpůrci kubánského režimu dostali novou šanci
Raúl a Fidel Castrovi na zasedání v Havaně zdroj : politicalkudzu.com
Římskokatolická církev, která má na Kubě veliké slovo, pomáhala vyjednat postupné propuštění 52 vězněných a k údivu všech nezůstalo jen u tohoto čísla. Další tři disidenti se můžou těšit na to, že opustí svoje cely. Mezi nimi i nejdéle zadržovaný komunistický odpůrce Adrián Alvarez, který je pod dohledem kubánských dozorců od roku 1985. Svůj třicetiletý trest si odpykává za údajnou špionáž a podrývání státu. V době, kdy působil jako voják ve službách Kuby, byl obviněn za to, že odcizil zbraně a chystal puč proti kubánské vládě.
Podle internetového serveru BBC Castro odůvodnil věznění odpůrců režimu tak, že nebyli pod zámkem pro své názory, ale za “protirevoluční delikty spáchané ve službách USA“, a dodal, že „nepřátelé vlasti nezůstanou bez trestu“.
Za co jsem dostal 30 let?
Vyjednávání o propuštění odstartovala smrt Zapaty Tamaya, který v únoru 2010 po několikaměsíční hladovce, kterou držel, aby poukázal na špatnou životní úroveň v kubánských věznicích, nakonec zemřel. Internetový magazín clovekvtisni.cz odhaduje „že za 50 let, kdy byl u moci Fidel Castro, prošly kubánskými věznicemi statisíce politických vězňů s tresty v rozmezí 10 až 30 let, kde mezi nejzávažnější provinění patřila víra v Boha, homosexualita či veřejný nesouhlas s režimem“.
Podle agentury Reuters chce Raúl Castro propustit všechny politické vězně, aby ukončil špatné vztahy Kuby s mezinárodním společenstvím. Největší problém ovšem je, že odpůrci komunistického režimu nejsou vězněni jako „političtí“, ale jako běžní zločinci a žoldnéři imperialismu.
Česká republika se po boku Španělska, USA a Chile stala jedním z mála států, které se o kubánské uprchlíky zajímají a nabízejí jim azyl. Důkazem toho je Roland Jiménez Pozada, který i se svojí pětičlennou rodinou koncem října přistál na pražské Ruzyni. „Byly bychom rádi, aby se jejich život primárně zklidnil. Sekundárně bude potřeba kvůli sedmiletému pobytu ve vězení velmi důkladného zdravotního vyšetření,“ uvedl pro server rozhlas.cz ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman. Jiménez, který strávil šest ze sedmi let za mřížemi na samotce v nelidských podmínkách, projevil velkou vděčnost Česku. Přitom ale nezapomněl připomenout, že nejdůležitější je osud celého národa a ne pouze jeho osoby.
Každodenní peklo za mřížemi
O tom, že situace v kubánském vězení je naprosto nevyhovující, svědčil i kubánský novinář Julio César Gálvez a pro ihned.cz uvedl: „Hygienická a zdravotní situace v kubánských věznicích není tragická, je horší než tragická. Museli jsme se naučit žít s krysami, šváby a dokonce i výkaly. Běžné byly případy tuberkulózy nebo horečky dengue.“
V těchto dnech je na svobodě 39 disidentů a zbylých 16 jich stále čeká na propuštění v těžkých podmínkách za mřížemi kubánských cel. Odmítají totiž splnit požadavek vlády, která je tlačí k odchodu ze země do španělského exilu.