Norský vězeňský systém odsouzené netrestá, ale napravuje. Inspirace i pro Česko
Odsouzený by měl mít podle norských penologů, tedy expertů, kteří se zabývají výkony trestů, stejná práva jako ostatní lidé žijící v Norsku. To je má připravit na opětovný návrat do společnosti. „Každodenní život ve vězení by měl být stejný jako ten běžný. Samozřejmě do jisté míry,“ řekl šéf norské věznice Bastoy Tom Eberhardt pro BBC.
Česko se inspiruje na severu
Proto se i Česká republika snaží inspirovat norským vězeňským systémem. Do roku 2022 by měl vzniknout projekt Zpátky do života, kdy česká Probační a mediační služba ve spolupráci s Vězeňskou službou ČR a Norskou vězeňskou službou připravuje takzvaný probační dům. „Bude určený pro podmíněně propuštěné, kterým byl ve zkušební době uložen dohled probačního úředníka,“ vysvětluje Jaroslava Talandová z Probační a mediační služby. Dodává, že se jedná „o pobytový resocializační program, jehož cílem je poskytnout osobám podmíněně propuštěným podporu.“ Má tedy pomáhat vězňům s opětovným začleněním do společnosti během prvních šesti měsíců po propuštění. Právě půl roku po opuštění věznice je podle odborníků nejrizikovějším obdobím z hlediska recidivy.
Podobě norských věznic se ale ani poté český systém příliš nepřiblíží. Až třetina z norských věznic funguje na principu otevřenosti. Dozorci nenosí zbraně, cely jsou bez mříží a odsouzení mají přístup i k nožům a dalšímu nářadí v dílnách. Pobyt ve vězení si zkracují prací, učí se samostatnosti a empatii. Také mají právo volit a studovat. Samotné tresty jsou v průměru velmi krátké, netrvají déle než osm měsíců; skoro 90 procent z nich je kratších než rok. V Norsku také neexistuje doživotí – nejvyšší sazbou je odnětí svobody na 21 let. Výkon trestu se ale může prodloužit, pokud je vězeň stále považován za nebezpečného pro společnost. Takovým případem je i norský masový vrah Anders Breavik, který je odsouzený na 21 let s možností prodloužení.
Nejhumánnější je ostrov Bastoy
I vězni v Norsku si často začínají odpykávat svůj trest nejprve ve vězení s vysokou ostrahou. Ke konci ale mohou být přemístěni do mezistupňových zařízení, která svým režimem připomínají běžný život. Nejhumánnějšími norskými věznicemi jsou Halden a ostrov Bastoy. Po dobu výkonu trestu se vězni učí starat o hospodářská zvířata a pěstovat ovoce a zeleninu. Až čtvrtinu jídla si vypěstují sami. Vězení samotné připomíná spíše městečko, ve kterém je osmdesát domů pro 115 vězňů a sedmdesát dozorců.
Odsouzení se po pevnině mohou volně pohybovat, jezdit na kole, rybařit, plavat a v zimě chodit s motorovými pilami pro dřevo. Také mají k dispozici školu, supermarket, knihovnu i kostel. „Dozorci v nás mají důvěru, a zároveň tu máme odpovědnost,“ popisuje vězeň Petr z ostrova Bastoy, který si tam odpykává trest za obchodování s drogami. Odpoledne končí většině hlídačů směna a odchází domů. Na kriminálníky poté dohlíží jen několik zřízenců.
Severské vězení připomíná hotel
Relativně mírné podmínky má i zmíněný masový vrah Breavik, který v červenci 2011 zabil celkem 77 lidí a nyní je ve věznici s nejpřísnějším režimem. I tak ale obývá celkem tři cely. V jedné spí, ve druhé studuje a ve třetí cvičí. K dispozici má také televizi, playstation a může chodit sportovat na hřiště. Breavik je jedním z devadesáti čtyř lidí v Norsku, kteří jsou odsouzeni k preventivnímu uvěznění. To znamená, že mohou být ve výkonu trestu déle, než je nejdelší povolená doba.
I to nejpřísnější vězení v Norsku se tak oproti českým celám může zdát jako průměrný hotel. Kritici i proto poukazují na přílišnou mírnost norského vězeňského systému. Proti tomu stojí ale statistiky, které ukazují, že princip otevřenosti věznic funguje. V severské zemi je totiž recidiva pouhých 20 procent, zatímco v České republice je téměř čtyřnásobná (75 procent).
