Naše pomoc v Nepálu se změnila z rozvojové na humanitární, říká šéf dobročinného spolku
Co konkrétně dělá vaše organizace?
Náš spolek Namasté Nepál působí jako organizace pro rozvojovou pomoc. To znamená, že máme projekty, které podporují zejména ty nejchudší děti ve venkovských oblastech. Hlavním projektem je Vzdělání pro Nepál, protože v této zemi je velký analfabetismus, který v některých oblastech dosahuje výše 70 až 80 procent. Proto se v první řadě věnujeme stavbě škol. Dodnes jsme jich vybudovali už 21.
Proč je v zemi tak vysoká negramotnost?
Rodiče dětí často sami nemají vzdělání, takže nechápou, k čemu je potřebné pro jejich potomky. Do škol je tedy neposílají. Samozřejmě by také přišli i o levnou pracovní sílu, protože jim děti pomáhají na polích. Další věcí je, že v Nepálu není dostatek škol, takže by některé děti musely docházet třeba i tři hodiny. Pomůcky včetně uniforem také něco stojí, na což ty nejchudší rodiny nemají peníze. S tím se jim také snažíme pomoci.
Změnila se nějak vaše momentální pomoc po silném zemětřesení?
Kvůli katastrofálnímu zemětřesení jsme se v současné době soustředili na humanitární pomoc. Vyhlásili jsme jako první v České republice sbírku pro Nepál a naše záchranné akce už probíhají. Pomohli jsme několika vesnicím, kam se dovezly stany a potraviny. Nyní se chystáme dělat monitoring, abychom poté, co skončí monzuny, mohli začít s obnovou některých vybraných míst. Tam, kde to bude nejvíce potřeba a kam se žádná jiná podpora nedostane.
Působíte v nějaké konkrétní oblasti?
Pracujeme zejména v oblasti 40 až 60 kilometrů severovýchodně od Káthmándú, což je převážně region Kávre. Je to těžce dostupná horská oblast, kam se pomoc obtížně dostává. Pro srovnání je distrikt Kávre velký jako dva české okresy. A na jeho území momentálně působí asi jen 15 organizací.
Máte tam v současné době i vaše dobrovolníky?
Ano, jedna dobrovolnice se sice právě vrátila, ale zůstává nám tam ještě jeden pracovník. Na našich stránkách je od něj k zhlédnutí krátký film, který zaznamenává, jak v zemi náš tým pracuje a pomáhá.
Říkáte tým, spolupracujete s někým?
Ano, úzce spolupracujeme s nepálskou partnerskou organizací DCWC, což jsou naši přátelé. Je dobré mít nějaké pomocníky přímo na místě. Třeba když stavíte školu, potřebujete povolení od místních orgánů, což jde daleko lépe a snadněji, když máme své lidi přímo mezi Nepálci.
Na co se nyní přesně zaměřujete?
Momentálně probíhá fáze „Relief“, což znamená zabezpečení obyvatelstva, aby bylo schopno se postavit na nohy a čelit monzunům. V oblasti Kávre je přes 90 procent domů neobyvatelných, úplně zřícených nebo před spadnutím. Čili je potřeba alespoň ty zachovalejší stavby přikrýt plachtou a vybudovat další obydlí. Bez střechy nad hlavou se to monzunové období přestát nedá.
Co si má představit laik, který takový monzun ještě nikdy nezažil?
Monzuny jsou záležitostí počasí, které je nevyzpytatelné. Nemusejí se dostavit vůbec, což je na druhou stranu opačná katastrofa, protože se nic neurodí. Mohou ale přijít nějaké normální anebo naopak velmi silné, což by v současných podmínkách přineslo další škody. Rovněž také doba, jejich příchodu je nepravidelná, protože období monzunů může trvat zhruba od půlky května do půlky září, což je ovšem extrémní interval. Obvykle bývají jen od června do srpna.
Znamená to tedy, že prší dva a půl měsíce v kuse?
Ono to není úplně v kuse. Je například zataženo, může celý den mrholit a odpoledne vždy přijde obrovský liják, který si my nedovedeme představit. Během hodiny může na ulici, kde je asfalt a vodanemá kam odtékat, stát až půl metru srážek. Z toho důvodu jsme začínali s veškerým konstruováním škol vždy po monzunech. Snaha byla, abychom vše dokončili zase před nimi, aby stavba nebyla narušena. Dalším problémem je, že kromě zbořených budov, je v Nepálu množstvísesuvů a i několik desítek metrů dlouhých prasklin v zemi. Což v případě, že se do nich dostane voda, může vést i k daleko rozsáhlejším propadům půdy a tragickým následkům.
Co je tedy nyní prioritou, jak pomoci?
Prioritou je hlavně fundraising, protože peněz na obnovu Nepálu po monzunech bude potřeba hodně.
Jak zdroje sháníte?
Organizujeme spousty charitativních událostí téměř každý den. A výtěžky z nich jdou na pomoc Nepálu. Samozřejmě pokud by nám v tom někdo chtěl pomoci a uspořádat nějakou akci, tak jsme tomu určitě otevření. Po domluvě můžeme například dodat nějaký film nebo zařídit přednášky. A propagovat to přes naše stránky.
Maté nějakou představu, jak dlouho bude celá obnova Nepálu trvat?
Bude to běh na dlouhou trat´. A samozřejmě závisí na tom, jaké přijdou letošní monzuny. I přesto to však bude řádově několik let.
Sdružení Namasté Nepál, které vede RNDr. Tomáš Beránek, CSc., působí od roku 2007 a má celkem 30 členů. Soustředí se na rozvojovou, humanitární, vzdělávací a kulturní podporu lidí v Nepálu a přibližování jejich života lidem v České republice. Spolek spolupracuje také s partnerskou nepálskou organizací Development of Children and Women Centre (DCWC). Do dnešní doby postavilo sdružení celkem 21 škol. V rámci programu Úsměv na dálku, který funguje na principu „adopce na dálku“, je Čechy adoptováno na 250 nepálských dětí, které tak mohou docházet do škol.
