Na budapešt´ských adventních trzích člověk kýč nenajde
Vůně skořice a grilovaného masa v centru Budapešti napovídají, že trhy v nejsou daleko. A opravdu, za okamžik se objeví první stánky ozdobené světýlky a vánočními kouličkami. Adventní trhy na náměstí Vörösmarty sotva začaly, vypadá to však, jako kdyby byly už dlouho v plném proudu.
Lidé se zahřívají svařeným vínem a nechávají se stánkaři zlákat i k typické maďarské klobáse či gulášové polévce. Člověk si za tradiční speciality na naše poměry trochu připlatí, kelímek svařáku stojí v přepočtu asi osmdesát korun, klobása potom dvě stovky. Obojí však chutná báječně.
Místo koled hraje jazz
Nabídka stánkařů je rozmanitá, dá se tu najít spousta věcí — od perníčků a marcipánových kuliček přes typicky maďarsky vzorované krajky a kroje až po ručně malovanou keramiku či dřevěné píšt´alky, žádné tuctové zboží. Existuje dokonce komise, která dohlíží na to, aby produkty měly uměleckou hodnotu. Z malého pódia se najednou ozve jazzová hudba.
Živé vystoupení je součástí programu, každý den se tu od rána do večera konají různé koncerty. Je příjemné, že kromě vánočních písní si návštěvníci můžou poslechnout i jiný styl hudby. Působí to tak nenuceně, než když vám neustále někdo pouští koledy či americké hity typu „All I want for Christmas is you“.
Možná právě proto trhy působí trochu jinak. Nejsou tak velké, jako například v Praze či Vídni, jsou ale tak nějak milejší a nenucené. Vánoční stromeček stojící na náměstí vše ještě potvrzuje. Na malém smrčku visí jednobarevná světýlka a pár tradičních dřevěných ozdob v bílé nebo červené barvě, žádný kýč.
Stánkaři nabízejí ručně vyráběnou keramiku. Zdroj: Barbora Zpěváčková
I přes vlezlou zimu a mrholení zanechá vánoční centrum Budapešti v člověku příjemný pocit. Zkrátka takovou pohodu, jakou by advent vzbuzovat měl. Na druhou stranu je pravda, že jezdit do maďarské metropole jen kvůli trhům by bylo zbytečné, a proto je lepší prodloužit si pobyt alespoň na dva dny, prohlédnout si památky a vyzkoušet třeba oblíbené maďarské lázně.
