Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Moskva si vpádem na Krym poškodila image, tvrdí historik

Krym - poloostrov, který byl kdysi součástí Sovětského svazu. Aktuální nepokoje se odvíjejí především od faktu, že jej roku 1954 daroval Nikita Chruščov Ukrajinské socialistické republice. Podle historika Jana Adamce však vojenský konflikt není v současnosti zrovna tím nejlepším řešením problému a poškodí světové vnímání Ruska

Napětí a vyostřená situace na Krymu jsou úzce spjaty s historií Sovětského svazu. Tehdy byla jeho součástí i Ukrajinská socialistická republika, ke které někdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov v roce 1954 poloostrov připojil. Někteří Ukrajinci jsou proto přesvědčeni, že je Krym již zcela nezpochybnitelnou součástí jejich státu, přestože 58 procent tamní populace tvoří Rusové.

Podle historika  Adamce je územní podoba současné Ukrajiny výsledkem poměrně značných přesunů a změn během 20. století. Dobrým řešením podle něj však není území jednostrannými mocenskými kroky dělit. „Eskalovaný vojenský konflikt by téměř jistě vyvolal i etnické násilí a vynucenou migraci obyvatel,“ tvrdí Adamec. Domnívá se také, že Moskva si výrazně poškodila svoji image tím, že ruská armáda překročila hranice Ukrajiny. Říká rovněž, že se tak Rusové dopustili dlouhodobé chyby s krátkodobými zisky.

Poloostrov patří nám, míní někteří Ukrajinci

„Žijí tam lidé považující se za Ukrajince, takže nevidím důvod k odtržení,“ říká Marija Nobilisová (26), Ukrajinka žijící v Brně, která se domnívá, že Krym by si Rusko nárokovat nemělo a upozorňuje také, že by v případě oddělení musel poloostrov řešit dodávky vody, plynu i dotací z Ukrajiny, na kterých je závislý.

Ira Pompová (22) z Kyjeva si také myslí, že Krym by Rusku připadnout neměl. Přátelům Pompové, kteří na poloostrově žijí, jde prý především o to, zachovat si jednotu s krymskými Rusy a respektovat se navzájem jako jeden národ. „Aktuální situaci nepovažují moji přátelé za správnou a jsou přesvědčeni, že Krym by měl zůstat náš,“ říká Pompová.

Opačný názor ovšem zastává Ruska studující v Praze Vlada Petrovová (19). Ta se domnívá, že by Krym měl být odtržen od Ukrajiny. „Většinu obyvatel tvoří ‚naši’. Navíc jsem přesvědčena, že nejen kultura, ale i dějiny jsou více spjaty s Ruskem,” tvrdí. Na Krymu je prý i určitá část Ukrajinců, kteří si myslí, že by bylo ekonomicky výhodné patřit znovu pod správu Ruska.

Nasazení vojáků na území Krymu schválil ruský parlament 1. března. Nobilisová si myslí, že pro vtržení vojsk na Ukrajinu není žádný důvod a jde o zásadní porušení mezinárodních mírových dohod. Podle Adamce by nejlepším řešením bylo vytvoření rovnocenné federace, v níž by byly uspokojeny ukrajinské zájmy a také ošetřena práva nezanedbatelné ruské většiny. Domnívá se také, že se na nějakou dobu velice zhorší vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií.


Nikol Dobrá
Nikol Dobrá
Matika je mou noční můrou a psaní mou vášní. Právě proto jsem se rozhodla pro studium na Vyšší odborné škole publicistiky. V Generaci20 působím jako redaktorka. Dopředu mě v životě pohání latinské heslo "In omnia paratus" a litry dobré kávy.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.