Místo vajíček se hledá zajíček
V některých státech Evropy jsou Velikonoce stejně jako u nás spojeny především s malováním kraslic a s pomlázkou. Jsou však země, kde se tento významný křest´anský svátek oslavuje jinými způsoby.
Na severu se píší takzvané škádlivé dopisy. Ty jsou vystřihované z papíru, na kterých je napsána říkanka a místo podpisu se uvádějí jen tečky. Do nich se vkládá sněženka jako symbol první květiny v roce.
Ve Švédsku a Finsku jsou velikonoční svátky spjaty s čarodějnicemi, za něž se převlékají malé děti. Ty ve Švédsku roznášejí škádlivé dopisy, ve Finsku zase chodí s koledou pro sladkosti.
V zemích jižní Evropy jsou tyto křest´anské svátky spojené s velikými procesími. Ve Španělsku je to Semana Santa, tedy svatý týden. Ten začíná Květnou nedělí a vrcholí velikonočním pondělím. Skupiny poutníků ve středověkých sutanách putují z kostelů na okrajích měst do hlavních katedrál v centrech, a pak se zase vracejí zpět. Na procesí se vždy přijdou podívat davy lidí.
Vajíčka od Easter Bunnyho
Podle Andrey Loukotové, která dlouho žila v Anglii, jsou tamní Velikonoce především svátkem dětí. „Období Velikonoc pro ně začíná malováním pohlednic snad pro všechny členy rodiny. Spousta přáníček vznikne i pro přátele, aupair a spolužáky,“ řekla pro Generaci 20 Loukotová.
Tato přáníčka děti vyrábějí na „Pancake day“ neboli palačinkové úterý, které je pro většinu Čechů spíše známé jako masopustní úterý.
Velikonoční zajíček zdroj: bobsboneyard.com
Britové narozdíl od Čechů nemalují kraslice. Podle Loukotové to nemají zapotřebí. „V obchodech se nachází obrovské množství různě velkých čokoládových vajíček,“ vysvětluje Loukotová. V rodině, kde žila, prý zkoušela vést děti i českým tradicím — malování kraslic. „Anglickým dětem to nic moc neříká,“ vysvětluje Loukotová.
Největším rozdílem mezi anglickými a českými Velikonocemi je fakt, že děti neznají pomlázku a koledování. „Jen těžko potkáte na ulici silně podnapilého tatínka se synem, kteří by drželi pomlázku a brouzdali městem ode dveří ke dveřím tak, jak je to v Česku zvykem,“ říká Loukotová.
V Anglii se na Velikonoce schovává „Easter Bunny“ neboli velikonoční zajíc. Po domě a hlavně na zahradě se schovávají sladkosti, které mají děti za úkol najít. O Velikonocích potkáte i ve městech velikonoční zajíce, kteří rozdávají sladkosti.
Na Loukotovou Velikonoce v Anglii působí jen jako další volný den, na kterém vydělávají velké obchodní řetězce. „Osobně bych asi české Velikonoce za ty anglické nevyměnila. Možná jen to, aby pánové zjemnili a my ženy jsme nemusely mít zadky po Velikonocích barevné jako omalovánky,“ dodává Loukotová.
První vajíčko je červené
Bulharské velikonoce se slaví pro změnu v duchu ortodoxních náboženských rituálů a tradic. Zdejší svátky začínají Květnou nedělí, pokračují přes Svatý týden a končí Velkým dnem. Slavnost je známá jako „boj za zmrtvýchvstání Ježíše Krista“.
„Na Svatý čtvrtek ráno začínáme barvit vajíčka. První vajíčko je obarveno nejmladším členem rodiny a je vždy červené. Je to symbolem Ježíšovy krve. Nejstarší z rodiny vezme červené vajíčko a ještě než barva zaschne, s ním udělá nejmladšímu křížek na čele a požehná mu,“ řekla pro Generaci 20 Žana Taškovová, Bulharka žijící v Čechách.
První obarvené vajíčko se položí před náboženskou ikonu. Tam do té doby leží vajíčko z předchozího roku. To nejstarší člen rodiny rozbije a zjistí zda je prázdné nebo plné. „Když je vajíčko prázdné, pak celý čas do příštích velikonoc je „prázdný“ pro celou rodinu. V opačném případě to znamená štěstí pro celou rodinu až do příštích Velikonoc,“ vysvětluje Taškovová.
Bulharský koláč Kozunak dreamholiday-bg.com
Během velikonočních svátků se v Bulharsku pečou sušenky a koláč zvaný Kozunak. Na Velký pátek a ve středu se chodí do kostela. Na Velký pátek se doprostřed kostela umist´uje tabule symbolizující hrob. Je dekorovaná květinami a na trůnu je plátno — větší kus oblečení, které je zkrášleno a zpracováno v duchu spasitele. Lidé procházejí pod tabulí a líbají krucifix.
Večerní mše jsou pak součástí Velikonoční soboty. „O půlnoci se rozezní zvony. Duchovní zapálí svíčky velikonočním ohněm, pozvedne je a říká: Chistos voskrese, tedy Kristus vstal z mrtvých, a lidé odpovídají : voistina voskrese, což v překladu znamená opravdu povstal. Poté všichni lidé včetně duchovních se svícemi v ruce opustí kostel a třikrát ho obejdou. Jeden z nich nese zapálenou svíci až domů,“ řekla Taškovová.
Časně ráno o Velikonocích nosí rodiny červená a modrá vejce na hřbitov pro duše zemřelých. Poté se rozlomí velikonoční koláč a požehná se. Následně rodiny opustí své domovy a jdou bojovat vajíčky se svými přáteli a sousedy. Nejsilnější vejce se nazývá bojovník a ten, kdo ho získá, má úspěšný celý rok.
„Zpíváme písničky, bojujeme vejci, jíme sušenky a koláč a užíváme si pěkný čas. Poslouchá se hudba, tančí se a vyrábíme věnce, kterými si děti zdobí hlavy,“ popisuje Tashkova bulharské tradiční Velikonoce. Na závěr dodává: „Velikonoce trvají tři dny, tři báječné, úžasné, překrásné dny, kdy si rodiny navzájem předávají tradice udržované po celé generace.“