KOMENTÁŘ: Skoncujme s igelitkami nadobro
Evropa produkuje ročně miliony tun plastového odpadu, na čemž mají lví podíl igelitové tašky. Bude lepší, když je obchodní řetězce zpoplatní, nebo když stanoví počet tašek na člověka a rok? Myslím, že nepomůže ani jedno. První možnost momentální situaci příliš nezmění. Placení za igelitky je dnes běžnou věcí. U nás v České republice už zpoplatnily tašky všechny velké obchodní řetězce. A kdo je ochotný si za tašku tu korunu nebo dvě zaplatit, zaplatí si ji i dále.
Druhá možnost se zdá být naprosto mimo mísu, jako by byla vymyšlena jen „do počtu“. Jakým způsobem chtějí obchodníci kontrolovat, kolik tašek ročně spotřebuje jeden člověk? Spíš bych řekla, že dojde na nějaké zprůměrování a do obchodu poputuje daný počet tašek, přičemž někdo za rok spotřebuje tři a jiný sto kusů. Což může mezi lidmi vyvolat vlnu nevole, protože nepůjde o spravedlivý systém.
Pevná taška vydrží
Nejlepší možností je igelitové tašky úplně zrušit, tuto možnost státy také mají. Plán na omezení se netýká mikrotenových sáčků na pečivo a zeleninu, ty zůstávají. Igelitky jsou ale celkem zbytečné. Každý může mít doma tašku z látky nebo nějakého pevnějšího materiálu, která vydrží více než jedno použití. Odpadává riziko, že se při těžším nákupu utrhnou obě ucha a také se šetří životní prostředí. Navíc, náročné dámy asi více uvítají tašku s nějakým pěkným designem, kterou si samy koupí, než tu s logem supermarketu.
Obchodníci jsou přirozeně proti regulaci, protože se podle nich promítne do cen. Většina členských zemí Evropské unie včetně Česka zatím mluví spíše o možnosti zpoplatnění tašek a na úplný zákaz nejspíš nikdo nepomýšlí. Což je škoda. Možná bychom si brzy uvědomili, že igelitky vlastně k životu vůbec nepotřebujeme.
