Kolem světa za 80 gaučů: couchsurfing jako revoluce v cestování
Objevování cizích zemí je dominantou studentů a mladých lidí bez závazků. Paradoxně právě pro ně mohou být náklady na taková dobrodružství smrtící. Mají sice nárok na různé slevy (například na jízdné nebo vstupné), ty ale nejsou všude a ušetřená částka ve výsledku nebývá příliš vysoká.
Lukáš Beneš potřeboval přespat tři noci v Hamburku. Hotel pro něj neměl smysl a sehnat jiné ubytování v rozumné cenové relaci se mu nedařilo. „Známý mi řekl o stránkách couchsurfing.org, tak jsem zkusil štěstí tam,“ popisuje první zkušenosti s projektem.
Nerozuměl, ale stejně si to užil
Jak couchsurfing funguje? Dalo by se říct, že jako seznamka pro cestovatele. Kdokoliv si může založit profil, v němž uvede, v jakém městě žije. Také upřesní, jestli má zájem cestovat, či ubytovávat – nebo obojí. Pokud chce cestovat, stačí si zvolit místo, a pak už jen vybírá podle sympatií, hodnocení ostatních uživatelů a časových možností. K ubytovávání patří, kromě poskytnutí lůžka, také osobní kontakt. Beneš třeba s couchsurfery pokaždé projde pražskou Královskou cestu a i přes pracovní povinnosti se snaží trávit s nimi co nejvíce času.
„Měl jsem u sebe návštěvníka z Austrálie, Jeremyho. Vzal jsem ho na koncert, kterému nerozuměl a do hospody mezi kamarády, kterým nerozuměl, ale stejně mi před odjezdem hrozně děkoval a na oplátku mě zval zase k sobě do Melbourne,“ vypráví Vítek Macháček, student Vysoké školy ekonomické, který v Praze hostí cestovatele několik měsíců. „Zatím jsem sám takhle necestoval, ale rozhodně se chystám,“ dodává.
Couchsurfing umožňuje také organizování více lidí, když někdo nechce cestovat sám. Teď se dá například po zadání Prahy do vyhledávače na stránkách projektu zjistit, že kdosi z Paříže se sem chystá, ale nemá doprovod. Navíc, ubytování není nutnou součástí služby. Stačí napsat třeba: Ahoj, jsem z Anglie a dnes večer mám chvilku v Praze, než mi pojede vlak. Kdo půjde na kafe?, a tak se domluvit na příjemném posezení.
1 500 mailů jako startér
Couchsurfing vymyslel americký student Casey Fenton, který na své cestě na Island rozeslal 1 500 mailů s prosbou o nocleh. Tehdy mu odpovědělo asi 50 lidí s tím, že je to skvělý nápad, a tak Fenton myšlenku rozvinul a v roce 2004 vznikl server couchsurfing.org. V současnosti je na stránkách zaregistrováno 4 800 000 uživatelů ze všech zemí světa, v Česku je registrováno přes 15 000 lidí.
„Měl jsem u sebe asi třicet lidí z Německa, Rakouska, Anglie, ale i z Itálie, Ruska, Egypta, Ameriky,“ vypočítává národnosti Lukáš Beneš a Vítek Macháček seznam rozšiřuje o Austrálii a Maďarsko. On sám tento způsob cestování objevil na dovolené v Izraeli společně s kamarádem, který si s pomocí couchsurfingu prodloužil tamní pobyt o čtrnáct dní. „Dostal se tak až na západní pobřeží Jordánu. To mě nadchlo, protože je to docela nebezpečné místo,“ vzpomíná Macháček na seznámení s couchsurfingem.
Zůstává otázka, jak může takový systém fungovat, když se jedná o cizince, kteří se kontaktují pouze přes internet, který není zrovna nejdůvěryhodnějším místem pro poznávání lidí. Komplikace řeší ambasador couchsurfingu, který se snaží projekt v daných oblastech organizovat a rozvíjet.
Bývalý ambasador pro Českou republiku Vítězslav Kašpar řekl, že vážnější problémy měly hlavně sexuální podtext. „Couchsurfing využívají především mladí lidé, a co si budeme namlouvat, možnost intimního zážitku v tom spatřují. Takže se objevovali tací, kteří využívali pohostinnosti českých dívek víc, než si dotyčné přály,“ uvedl Kašpar a dodal, že takové věci se vždy vyřešily. Dále upozorňuje, že určitá míra ostražitosti je potřeba, ale že stačí, aby člověk používal selský rozum a nepřehlížel podezřelou komunikaci nebo jednání.
