K norským Velikonocům patří kriminální příběhy
Velikonoce jsou ve většině zemí bohaté na tradice. Výzdoba v podobě kuřátek a malovaných vajíček je shodná v Česku i v Norsku, stejně tak jako mše o Velkém pátku a Bílé sobotě. Obě země ale mají také své specifické zvyklosti. „Norové například nechodí koledovat. Máme ale zvláštní obyčej s názvem påskekrim, což znamená velikonoční detektivka,“ říká Nor Terje Englund (53), který v Česku pracuje jako komunikační poradce.
Påskekrim je tradice, která měla původně podobu knižních detektivek, které si Norové v období Velikonoc četli. V dnešní době se tento zvyk těší velké oblibě a jeho proslulost se zvyšuje díky televiznímu a rádiovému vysílání. „Když jsem ještě bydlel v Norsku, období velikonočních svátků jsme každý večer trávili s rodinou u televize a sledovali tří až pětidílný seriál, který měl velmi napínavý děj,“ vzpomíná Englund.
Norský student Morten Christensen (21) většinou trávil Velikonoce ve městě, letos se ale poprvé chystá se svojí rodinou na hory. „Máme v plánu pít hodně piva, číst kriminální příběhy a hrát deskové hry. V sobotu chceme vyzkoušet ulovit vlastního lososa, dát si ho k večeři a pak se podívat na nějakou detektivku,“ popisuje své plány Christensen.
Hodně napětí a krve
Velikonoční detektivky mohou být i dost děsivé. Podle Englunda jsou norské velikonoční detektivky specifické napínavým dějem a krvavými vraždami, což symbolizuje mučednickou smrt Ježíše Krista. Některé filmy vysílané o Velikonocích mají až hororové prvky. Příkladem takového díla může být snímek Dead Snow: Rudý vs. Mrtvý, který má letos místo v hlavním vysílacím čase.
Každý však nemá tradici påskekrim zažitou. „Ke knihám jsem nepřilnul, a když jsem byl v dětském věku, detektivky se o Velikonocích nevysílaly. Ty se v televizi objevily až zhruba na konci osmdesátých let, ale to už jsem byl starší a nezaujaly mě,“ líčí Kjell Fredrik Enger (61). Pro něj jsou tyto svátky hlavně odpočinkovým časem, který tráví s rodinou.
Od senzace k tradici
Norové jsou milovníci literatury a podle norského statistického úřadu čte denně až čtvrtina obyvatel. Proto není divu, že je čtení také součástí velikonoční tradice. Oblíbení jsou v Norsku například spisovatelé detektivních románů Jo Nesbø nebo Thomas Enger. Přízeň mají u obyvatel také zahraniční autoři. „O Velikonocích rád čtu knihy Arthura Conana Doyla, protože příběhy Sherlocka Holmese mají podle mého názoru lépe promyšlenou dějovou linii než jiné detektivky,“ říká norský student Magne Kloster (20).
Påskekrim odstartovali spisovatelé Nordahl Grieg a Nils Lie s jejich detektivkou Bergenstoget plyndret i natt, což ve volném překladu znamená Noční přepadení vlaku do Bergenu. Stejnojmenný titulek se 1. dubna 1923 objevil na titulní stránce norských novin Aftenposten. Autoři románu tak vytvořili senzaci, protože datum vydání připadlo na Velikonoce a zároveň na apríla. Mnozí lidé věřili, že se loupež opravdu stala a to vedlo k velké popularitě této knihy. Čtení detektivek se od té doby stalo velikonočním zvykem.