Jazykový kurz v zahraničí nemusí stát majlant
Umět mluvit alespoň jednou cizí řečí je už dnes téměř nutností. I přesto, že se někdo učí jazyk několik let, nic ho nezdokonalí tak, jako když se do země vycestuje. Jazykový kurz v zahraničí ale není nejlevnější, i proto mladí lidé mezi osmnácti až třiceti lety využívají programu Evropské dobrovolné služby. Vycestovat mohou na dva až dvanáct měsíců.
Do Finska jako evropský dobrovolník odjela pracovat s dětmi i studentka Šárka Urešová (20). „Chtěla jsem studovat finštinu na Karlově univerzitě, obor se ale otevírá jednou za dva roky a po mojí maturitě se zrovna neotvíral.“ Urešová přemýšlela, zda si zaplatí roční jazykové kurzy, ale nakonec se rozhodla pro dobrovolnictví a odcestovala na osm měsíců učit se cizí řeč rovnou do Finska.
Peníze stačí, ale musí se šetřit
Náklady na cestu jsou z devadesáti procent hrazené z grantu Evropské unie. Mladí dobrovolníci mají zajištěné ubytování a podmínkou je, aby měli samostatný pokoj. Dostávají i kapesné na jídlo a ostatní potřeby. „Měla jsem 180 euro měsíčně (v přepočtu asi 4 500 korun), ale ve Finsku je všechno hrozně drahé. Třeba půl chleba stojí skoro tři eura,“ vypráví Urešová. S penězi nakonec jakž takž vyšla, musela ale šetřit a kupovat levnější věci. Výška kapesného se liší podle země, kde dobrovolník pracuje. Ve Francii je to například o třicet euro méně.
V rámci programu jsou hrazeny i jazykové kurzy. „Na finštinu jsem chodila dvakrát týdně, ze začátku mi přišla těžká, když ji ale slyšíte všude kolem sebe, je snazší se cizí jazyk naučit,“ vysvětluje Urešová, které se Finsko i samotné dobrovolnictví líbilo. Byl to pro ni dobrý způsob, jak poznat na vlastní kůži svoji oblíbenou zemi.
Místa v Anglii bývají obsazená
Urešová pracovala ve městech Rovaniemi a Oulu. Zdroj: Šárka Urešová
Existují i případy, kdy se uchazeč do ciziny nedostane. Podle Urešové záleží na tom, do jaké země chtějí mladí lidé jet. Myslí si, že nejnáročnější je dostat se do Anglie, kam by chtěl každý. O Finsko prý takový zájem není. Kromě všech členských zemí Evropské unie je v nabídce například i Rusko, Turecko či Norsko.
Důležité také je, co budete v zemi dělat. Na výběr je například práce s dětmi či výpomoc v různých neziskových organizacích. Dobrovolníci mohou pomáhat organizovat různé koncerty či workshopy. Urešová pracovala v domě dětí a mládeže, kde připravovala zábavné činnosti a hry a to ji bavilo.Ve Finsku byli všichni milí, pořídili Urešové dokonce i kolo a kávovar. Všichni ale nemusí mít takové štěstí, jako ona.
„Znám jednoho kluka, který po čtrnácti dnech své dobrovolnictví ukončil,“ sděluje Urešová. „Pracoval v Německu v administrativě a prý tam na něj byli nepříjemní. Navíc mu na pokoji celých čtrnáct dní netekla teplá voda.“ Podle ní je dobrovolná práce dobrý způsob, jak se lépe naučit cizí jazyk a poznat kulturu dané země. „Žijete tam stejně jako oni. Ne vždy to ale musí vyjít,“ uzavírá Urešová.
