GLOSA: Nobelova cena kontroverze
Mezi ty, o kterých se v souvislosti s cenou v minulosti nejvíce mluvilo, patří i palestinský politik Jásir Arafat. Uzavřel sice v roce 1993 mírové jednání s Izraelem, ale o tři roky později svůj chvályhodný čin zcela popřel jiným. Nařídil spáchat sérii sebevražedných atentátů, při kterých zemřelo 76 lidí. Nobelovu cenu sice získal v roce 1994, kdy se o jeho napojení na teroristy pouze spekulovalo, ale i přesto poté odstoupila třetina komise.
Jako by to vypadalo, že někdy není na světě vhodnější kandidát. Možná je, jen jeho jméno komise pro jistotu skryje do tajných seznamů nominovaných. Možná právě proto, aby laureáty nemohl nikdo napadnout s argumentem, že někdo jiný měl na míru ve světě větší zásluhu.
Cenu získanou v minulosti však nelze vítězi odebrat. Kdyby zde ta možnost byla, zajisté by se to dotklo třeba třeba amerického politika Henryho Kissingera. Ten ji v roce 1973 dostal za ukončení války ve Vietnamu i přes to, že spolupracoval s prezidentem Nixonem na dalším bombardování severu země. Nobelova cena míru pro bývalého amerického prezidenta Baracka Obamu vyvolala též velkou diskuzi. Získal ji příliš brzy, rok po svém zvolení. Výbor ocenil jeho „výjimečné úsilí o posílení světové diplomacie a spolupráce mezi národy“, což ale podle kritiků nemohl za krátkou dobu svého působení stihnout.
A nyní se znovu spekuluje o ceně pro nejmocnějšího muže Ameriky. Toho, který ve svých předvolebních slibech řekl, že chce zakázat vstup muslimů do své země. Toho, co postaví zeď na hranici s Mexikem, které za to ještě bude muset zaplatit. Toho, kdo deportuje ze země jedenáct milionů ilegálních přistěhovalců. Vypadá to, že v tradicích kontroverzních kandidátů se přeci musí pokračovat. Možná by to ale chtělo změnit název této ceny.
