Florida svítí červeně. Trumpovo vítězství v tomto státě se ukázalo jako klíčové
Republikáni mohou obvykle počítat se ziskem Texasu, demokraté zase s Kalifornií. V USA jsou státy, ve kterých se dopředu dá předpokládat, jakého kandidáta si zvolí. Například od roku 1992 vždy v Kalifornii jasně zvítězil demokrat. Každý stát má přidělený počet volitelů podle zástupců v kongresu. Pokud kandidát ve státě zvítězí i o jediný hlas, bere na svou stranu všechny volitele. Podle experta na americký volební systém Jakuba Dopierally tak nemá smysl ve státech jako Kalifornie nebo Texas vést větší kampaň a je potřeba se soustředit na takzvané „swing states“, tedy nerozhodnuté státy. „Bývá jich obvykle kolem dvanácti až šestnácti. Oba kandidáti mají stejnou šanci v nich vyhrát a proto tam během kampaně tráví co nejvíce času,“ vysvětluje.
Mezi ně se řadí státy, ve kterých některý z kandidátů vyhrál v posledních volbách rozdílem pod 10 %. Letos se jednalo například o Colorado, Floridu, Iowu nebo Nevadu. Pokud se sečtou volitelé ze všech přibližně šestnácti nerozhodnutých států, zůstane ve hře 152 volitelů. V ostatních státech se dá díky historickým výsledkům předpokládat, že dopadnou jednoznačně pro některou stranu. Naopak těsné výsledky se dají pravidelně očekávat na Floridě, která má volitelů 29. „Jenom do televizních spotů na Floridě investovali oba kandidáti dohromady v řádech deseti miliónů dolarů,“ popisuje Dopieralla důležitost této oblasti. Předvolební odhady analytiků o těsné výhře některého z kandidátů se vyplnily, nakonec rozhodlo o Trumpově výhře pouhých 120 tisíc hlasů.
Právě zisk 29 floridských volitelů se nakonec ukázal jako klíčový. Bez nich by se republikán nedostal nad potřebnou hranici 270. „Podařilo se mu na Floridě vyvolat větší nadšení u bělošských voličů, kteří mu nakonec dali hlas,“ analyzuje Dopieralla výsledek. Oba kandidáti věnovali Floridě maximum času, Clintonové často pomáhal také současný prezident Barack Obama. Cílem toho bylo zvýšit volební účast u Afroameričanů. Demokraté také podle Dopierally investovali více prostředků do televizních i rádiových spotů, než republikáni. Ti se zaměřili spíše na osobní kontakt s voliči. „Na shromážděních chodilo více lidí ke Trumpovi, který je dokázal přinutit jít k volbám,“ vysvětluje.
Demokraté mohou vzít Texas
Některé státy při každých volbách většinou volí jednu stranu, ale v průběhu historie nastávají i veliké zlomy. Jeden takový nastal například letos ve Wisconsinu, ve kterém demokrati pravidelně vyhrávali od roku 1984. Situaci ve státě zřejmě podcenili, protože od dubna do začátku voleb neuspořádali jediné shromáždění. Trump naopak věřil, že dokáže místní obyvatele na svou stranu dostat, protože až třetinu možných voličů tam tvoří běloši bez vysokoškolského vzdělání. „Právě tato skupina výrazně pomohla Trumpovi vyhrát i demokratický Wisconsin,“ vysvětluje Dopieralla. Demokrati si mohou ignoraci tohoto státu vyčítat, protože prohráli o zhruba 20 tisíc hlasů.
Expert Dopieralla také odhaduje, že z tradiční republikánské bašty Texasu se může výhledově také stát jeden ze „swing states“. „Výsledky jsou v Texasu čím dál těsnější, zejména díky přibývajícímu počtuLatinoameričanů,“ říká. Republikánský kandidát v tomto státu vyhrává čím dál menším poměrem. Odhaduje se, že v roce 2024 nebo 2028 by už mohlo 40 texaských volitelů patřit demokratům.
Mezi „swing states“by už za čtyři roky mohla patřit také Arizona. Podobně jako v Texasu se v ní neustále zvyšuje počet Latinoameričanů a demokraté díky nim postupně snižují rivalův náskok. Už příští volby by tento stát mohl být znovu modrý – po 28 letech. Ačkoliv se občas americký volební systém stává terčem kritiky, Dopieralla ho vidí jako spravedlivý. „Menší státy jsou díky němu stále ve hře. Například New Hampshire má obyvatel jako Praha, ale díky čtyřem volitelům je jednou z nejčastějších destinací kandidátů. Nebýt systému, ve státě by se neobjevili,“ vysvětluje. Soupeření o volitele vidí jako spravedlivou hru a proto by se ke změně systému nepřikláněl.
