Fico se k nám otočil zády, míní slovenský volič
Nedostatečné informování voličů o programu a cílech strany spojené s vyvolaným pocitem, že vítězství ve volbách je dopředu jasně dané.Tak působila strana Směr na slovenského občana Jána Liptáka. Z toho důvodu se nakonec rozhodl volit jinou zavedenou politickou stranu, i když před čtyřmi lety byl voličem Směru. Letos nakonec zvolil Svobodu a Solidaritu,jejímž lídrem je bývalý předseda Slovenské národní rady a současný europoslanec Richard Sulík. „Vnímám to tak, že Směr v čele s Ficem se k nám voličům otočil zády. Když vrcholily kampaně ostatních, Fico nedělal takřka nic“ říká Lipták.
Pro občana Bratislavy byly nejdůležitější ty body programu, které se týkaly sociální politiky strany. V nich Lipták vylučovací metodou dospěl k Svobodě a Solidaritě. „Nechtěl jsem, aby můj hlas byl zbytečný. Proto jsem se rozhodoval pouze mezi velkými stranami,“ upřesňuje. S nepřehlednou kampaní Směru souhlasí i historik Jan Adamec. „Směr skutečně působil až arogantně,“ domnívá se. Podle jeho slov podcenil předseda Směru a úřadující premiér Robert Fico předvolební kampaň a do voleb šel s programem, který neměl jasné ideové ukotvení. To mělo za následek, že nerozhodnutí voliči se v posledním a rozhodujícím předvolebním týdnu rozhodli pro jinou stranu. Nejčastěji se jednalo právě o Svobodu a Solidaritu, kterou volil i Lipták.
Dalším důvodem, který vedl Liptáka ke změně politické strany, byly korupční skandály okolo Směru, které se před volbami objevovaly ve slovenském tisku takřka každý den. „Kauzy, které se v médiích objevovaly posledních pár měsíců před volbami, mě definitivně ujistily, že Směr už volit nebudu,“ říká. K mediálnímu tlaku se navíc připojily demonstrace zdravotních sester či učitelů a ukázalo se tak, že sociální program země není dobrý a určité velké skupiny obyvatel jsou nespokojeny.
Směr neoslovil prvovoliče
Mezi další důvody, které vedly k volebnímu propadu Směru, patří podle Adamce otázka uprchlíků či tvrdý předvolební boj posledních dvou měsíců. S tím souvisí již zmíněná nedostatečně vedená kampaň a hlavně špatné zacílení na prvovoliče. Ti se nakonec orientovali na extremistické hnutí s názvem Lidová strana Naše Slovensko. Její předseda Marian Kotleba přitom oslavuje klerofašistické Slovensko, což znamená, že v době druhé světové války společnost kombinovala prvky fašismu s katolickou náboženskou tradicí. „Pro mě je Kotlebova strana vůbec největším šokem slovenských voleb,“ zdůrazňuje Adamec.
- Směr-SD 28,28%
- Svoboda a Solidarita 12,1%
- Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti-NOVA 11,02%
- Slovenská národní strana 8,64%
- Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko 8,04%
- Jsme rodina-Boris Kollár 6,62%
- Most-Híd 6,5%
- Sít´ 5,6%
Za přiklonění voličů k Lidové straně může přitom částečně i samotný Fico. Ten se před volbami vydal na makedonsko-řeckou hranici a poté před slovenským národem vystupoval jako ten, který rezolutně odmítá kvóty a chrání národ. Ve voličích se mu podařilo vyvolat strach, ale ti se rozhodli volit krajní řešení v podobě Lidové strany. „Přeci jenom Fico nemůže říct určité věci úplně naplno, protože se musí ohlížet na Evropskou unii, na rozdíl od Kotleby,“ myslí si Adamec.
Volby na Slovensku vyhrála strana Směr Roberta Fica. Oproti minulým volbám však ztratila 16 procentních bodů a volební výsledek považuje strana za neúspěch. Za Směrem s poměrně značným odstupem skončila Svoboda a Solidarita. Celkem se do slovenského parlamentu dostalo osm stran včetně extremistických Lidová strana Naše Slovensko a Slovenská národní strana. Prezident Slovenska Andrej Kiska již pověřil Fica složením vlády. Vzhledem k velkému množství stran, které se do parlamentu dostaly, nebude tento úkol pro předsedu Směru jednoduchý.
