Fenomén komiks – barevné sešity změnily svět
Dnešní doba komiksu přeje. Vydavatelství chrlí jeden barevný sešit za druhým a do kin se v letošním roce chystá nejmasivnější vlna filmů podle komiksové předlohy za posledních deset let. Ale vždy tomu tak nebylo. Maskovaní hrdinové i jejich protivníci si museli svoje čtenáře a diváky tvrdě vybojovat. Počátky moderního komiksu datujeme rokem 1895. Pátého května otiskl americký deník World první ze série stripů, (krátkých obrázkových vyprávění) jejichž ústřední postavou byl chlapec v noční košili. Nedostal sice bubliny jako ostatní hrdinové, ale jeho projev se objevoval právě na jeho nočním úboru. Tak se zrodil uličník jménem Mickey Dugan, kterého dnes zná svět pod jménem Yellow Kid nebo Žlut´ásek.
Komiksoví hrdinové útočí. Zdroj: comicbookmovie.com
Poptávka čtenářů po pravidelných stripových přílohách rychle stoupala a především ve dvacátých letech dvacátého století prožíval komiks zlatý věk. Ta pravá superhrdinská revoluce, ale přichází až s roky 1938 a 1939. V těchto pro Evropu pohnutých letech, vznikají dvě komiksová nakladatelství, která zásadním způsobem určí další budoucnost kreslených sešitů. Nejdříve vzniká DC Comics a svým prvním počinem se ihned trefuje do černého. Na stránkách Action Comicsu spatřuje světlo světa hrdina s rentgenovým zrakem, nadlidskou silou a zařízlými slipy. Supermanovi příběhy hltá celý svět. Zájem o další hrdiny roste.
O rok později než konkurenční DC, vzniká nakladatelství Marvel. Ovšem tehdy se ještě nejmenovalo Marvel, ale Timely Publication. Když mu DC vytrhlo komiksové prvenství, trumfnul ho Marvel něčím jiným – udělal první superhrdinský crossover(kombinace či konfrontace protagonistů příběhů různého původu) v dějinách komiksu: Sub – Mariner vs. Human Torch (ten původní Human Torch, ne Johnny Storm). Definitivnímu rozletu komiksu zabránila druhá světová válka.
Po válce čelil komiks tvrdé kritice puritánské Ameriky. V roce 1954 vydává organizace Comics Magazine Association of America (CMAA) takzvaný Comic-Code. Kodex zakazuje ukazovat sympatie ke zločinům a zločincům a nedůvěru k zástupcům práva a pořádku, nebo jakýmkoliv způsobem zobrazovat nahotu. Lidé přestávají mít o komiksy zájem. Zatímco vydavatelství DC se už na začátku šedesátých let dokázalo z kodexového sevření vymanit, Marvel za konkurencí silně zaostávalo. Zlom přišel až v roce 1961, kdy začalo nejslavnější období Marvelu.
Na jeho scéně se objevují scénárista Stan Lee a malíř Jack Kirby. Tihle pánové posunuli komiks o miliardu let dopředu. Veškerá moderní komiksová tvorba vychází právě z Kirbyho a Stan Lee zase dokázal obdařit do té doby čistě jednorozměrné akční figury psychologií. Z jeho hlavy se zrodili třeba Spider-man, Incredible Hulk, Silver Surfer, Fantastic Four, X-Men a řada jiných neméně slavných padouchů.
Dalším zásadním zlomem v historii Marvelu, byla odpověď Stana Lee na DC počin Justice League. Stejně jako konkurence spojil všechny marvelácké hrdiny jednotlivých sérií do jednoho týmu a dal vzniknout The Avengers.
Odvěký konkurenční boj dvou největších komiksových nakladatelství se s nástupem moderní techniky přesunul na plátna kin. Na tomto poli má zatím mírně na vrch DC Comics. Filmovému divákovi naservírovalo čtyřdílnou supermanskou sérii s Christopherem Reevem a na začátku devadesátých let stejně rozpohybovalo i Batmana. Marvel odpověděl Spidermanskou trilogií a stejně početným X-Menem. Opravdový boj o komiksového diváka čeká filmová studia v příštích letech.
V letošním roce se můžeme těšit na hrdiny ze stájí obou dvou komiksových gigantů. Marvel vsází na Thora, Kapitána Ameriku a X- Men: First Class. DC Comics je skromnější. Do kin nasadí letos pouze Green Lanterna. Tu pravou ofenzívu plánuje až na rok 2012. Třetí díl Temného rytíře i znovuzrozený Superman mají být zárukou úspěchu. Komiksový fanoušek má z čeho vybírat.