Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Evropa za volantem kamionu

Když jedete do zahraničí na dovolenou, dostanete se hlavně do míst, která jsou pro turisty určena. Čisté pláže, historické památky... Řidiči mezinárodní kamionové dopravy vidí zahraničí jinak. Dostávají se do míst, kam turista jen tak nezavítá.

Krásné a udržované pláže, starobylé památky, přívětiví domorodci – to je většinou to, co by o zahraničí řekl turista. Řidiči kamionů se ale zajímají spíše o to, kde se na dálničních odpočívadlech nejméně krade nebo o to, v jaké zemi si chtějí policisté na cizincích za volantem vydělat.

Nebezpečná parkoviště

František Fryč jezdí s kamionem po Evropě už dvacet let. Když jel do zahraničí poprvé, byl nejvíce překvapen z dlouhé zácpy v Německu, protože s tím se nikdy před tím v Čechách nesetkal. I po bohatých a někdy nepříjemných zkušenostech, které během těch dvaceti let nasbíral, není země, kam by odmítal jet.

Dálnice A99 v Německu.

Zima na německé dálnici A99. Foto: MaxM, wikimedia

Spíše jsou místa, kde ještě nebyl a rád by se tam podíval. „Nerad jezdím do Itálie, a to proto, že se tam na dálničních parkovištích dost krade. Frustrující je už jen to, když tam přijedete a všechna okna u benzínové pumpy jsou zamřížovaná a u obsluhy čerpací stance leží minimálně dva psi. Už to svědčí o tom, že tam není vše v pořádku,“ vypráví Fryč. Často tu potkáte i ozbrojeníé policisty, kteří tato místa kontrolují.

I František Fryč se dostal do situace, kdy ho málem vykradli. To se stává především na dálnici, právě proto, že tam jezdí kamióny. „Mně se třeba stalo na hraničním přechodu z Francie do Španělska, že v sobotu nad ránem mi někdo páčil dveře u spolujezdce. Já jsem spal v kabině, ale ti zloději jsou na to připravení a řidiče vždy spacifikují. Měl jsem ale štěstí, že jsem se vzbudil a zloději utekli,“ vypráví Fryč.

Jiná země, jiný mrav

Zlodějům jde jak o náklad, tak i o peníze. Ne každý řidič používá platební kartu, a tak se zloději zajímají i o značnou hotovost, která je potřebná na dlouhé cesty. Co se týče obyvatel zemí, kterými František Fryč projížděl, nedá se prý říci, kde jsou nejmilejší lidé nebo naopak.

„Například ve Španělsku jsem se nikdy nesetkal s tím, že by mi dávali najevo, že jsem cizinec, a to i přes značnou jazykovou bariéru,“ říká Fryč. A dodává, že nejhůře se prý k řidičům cizincům chovají Maďaři. „Když byly ještě hranice, tak tam jim šlo o úplatek. Jejich celníci si vždy něco našli, aby z řidičů nějaké peníze dostali. Většinou minimálně deset marek,“ vypráví Fryč. Nyní toto praktikuje policie ve vnitrozemí a částky se pohybují kolem deseti euro.

Nejraději jezdí Fryč do Německa, Belgie a Holandska. A to hlavně proto, že z těchto zemí je brzy doma. Na zahraniční dovolenou se nechystá, protože když má pár dní volno, je nejraději doma se svojí rodinou.


X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.