Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Dvě tváře ostrova Hispaniola: východ je plný turistů, na západě nemají lidé co jíst

„Je to nejkrásnější země, jakou lidské oko spatřilo,“ řekl Kryštof Kolumbus v roce 1492, když zakotvil u ostrova Hispaniola, na němž leží dnes dva státy – Haiti na západě a Dominikánská republika na východě. V obou zemích byla dlouhá léta politická nestabilita, řada nepokojů, americká invaze i diktátorský režim. Přesto jsou dnes oba státy naprosto rozdílné. Dominikánská republika je vyhledávanou turistickou destinací a Haiti nejchudším státem na americkém kontinentu.

Východní část ostrovu Hispaniola je vyhledávaným místem turistů a Dominikánské republice (DR)se přezdívá perla Karibiku. Na západním Haiti panuje bída. „Humanitární organizace děti na Haiti nakrmí, naočkují, pošlou do školy a dají jim pitnou vodu. Ale co s nimi bude potom, když jim nikdo nedá produktivní práci?“ přemýšlí historička a etnoložka Markéta Křížová (39). Není proto divu, že je v zemi vysoká kriminalita. Na Haiti neexistují bezpečná místa a Haiťané jsou schopni zabít turisty i kvůli hodinkám. Dominikánská republika je sice také stále chudou rozvojovou zemí, ale díky rostoucímu cestovnímu ruchu se má relativně dobře a turistů si proto váží.

V březnu 2004 uzavřela Dominikánská republika s USA dohodu o začlenění do Středoamerické zóny volného obchodu. Karibská země vyváží především cukrovou třtinu, kávu a tabák, na jejichž zpracování se staví montovny na pobřeží. „Tato místa nabízí lidem produktivní práci, kterou tolik potřebují. Je to efektivní pro další generaci, která si díky kontaktu s moderním světem může už sama určovat osud,“ vysvětluje Křížová. Jen o několik kilometrů dál by tyto montovny pomohly i Haiťanům. „Alespoň tohle, kdyby bylo na Haiti. Lidé tam jen přežívají, přírodních zdrojů ubývá, půda je zabitá. Stát nemá z čeho vyžít,“ dodává Křížová. Už tak zbídačené Haiti navíc v roce 2010 postihlo ničivé zemětřesení.

Na Haiti vládne antiamerikanismus

Haiti je poznamenáno hlavně masivním otroctvím z 18. století, které vedlo k násilnému povstání a vyvražďování bělochů v zemi. Podle Křížové právě otroctví dodnes vyvolává na Haiti extrémní nenávist vůči bělochům a silný antiamerikanismus. Není proto divu, že země o mezinárodní spolupráci nestojí. „V Dominikánské republice naopak otroctví vyšumělo a nevolníci byli postupně propouštěni a začleňováni do společnosti,“ vysvětluje historička.

Mapa ostrova Hispaniola v Karibiku. Zdroj: wikimedia.org

Mapa ostrova Hispaniola v Karibiku. Zdroj: wikimedia.org

Dominikánská republika byla obsazena Spojenými státy americkými v letech 1916 – 1924, Haiti bylo okupováno o deset let déle. Ještě v roce 1965 se USA snažilo uklidnit politickou situaci v DR a vzrůstající nepokoje. Na Haiti se střídali prezidenti jak na běžícím pásu, v DR vzrůstaly politické nepokoje a nakonec se k moci dostali diktátoři. „Haiti je tak zoufale chudá země, že se tam neuživil ani žádný diktátor,“ míní Křížová.

Země nemá žádné prostředky, kterými by se mohl diktátor obohatit. „Naopak v Dominikánské republice byla vojenská diktatura a stát byl vedený jako podnik, který dobře fungoval,“ dodává. Nejvíce na tom ale vydělal vládnoucí generál Rafael Trujillo, který zemi okrádal, a jeho rodina se stala jednou z nejbohatších na světě.

V ulicích je bezpečno

Dnes je politická situace v obou zemích relativně klidná. V DR je od roku 1996 zavedena demokracie, na Haiti působí od roku 2004 stabilizační mise Organizace spojených národů, aby zabránila dalším nepokojům. Záchranného lana v podobě turismu se ale chytla pouze DR. Zahraniční firmy, které hotelové resorty většinou vlastní, pomáhají státu zvýšit ekonomickou úroveň.

Dominikánci ale bohatí příliš nejsou. „Dělají taxikáře nebo pracují na stavbách a žijí v chudých čtvrtích – slumech na okrajích měst. Zbytek se živí zemědělstvím,“ vysvětluje situaci Leoš Mrázek (22), který navštěvuje DR pravidelně. Dodává, že se ženy často živí prostitucí, ale pro místní to prý žádná ostuda není.

„Dominikánci jsou milí a přívětiví, hlavně k turistům. Ti jsou pro ně jako ,gringoʻ cizinci, kteří mají peníze, a podle toho se k nim také chovají,“ dodává. Pro cestovatele je v zemi bezpečno. Jen je dobré vyhýbat se tmavým uličkám, nechodit nikam s cizími a nenosit zbytečně drahé šperky. „Nikdy mě tam nepřepadli, a to ani ve slumech, kde jsem trávil čas s místními přáteli,“ říká Mrázek.

Dominikánské Republice pomohl turismus i montovny, které dají lidem práci, nicméně je to i nadále rozvojová země. Místní ale turisty respektují. Současná situace na Haiti turisty zatím odrazuje. Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje nevycházet po setmění a vyhýbat se venkovským oblastem. V případě ozbrojené loupeže neodporovat a vydat požadované věci v zájmu zachování si vlastního života.


Gabriela Krejčová
Gabriela Krejčová
Jsem upovídaná a někdy až moc aktivní. Téměř vždy říkám nahlas, co si myslím, což považuji spíše za svou negativní vlastnost. Nesnáším, když někdo chodí pozdě. Ráda se bavím a chodím do společnosti. Dříve jsem se věnovala plavání a potápění, teď na to bohužel nemám čas. Miluji dobré jídlo a knihy od Dana Browna.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.