Dělba moci v ruské režii
Když některý z diktátorů ze zemí třetího světa plánuje předat moc své ratolesti, lze to pochopit. Zachování rodinné dynastie u vlády totiž odjakživa patřilo k prioritám těchto mocipánů, což dokazují i tyrani dnešní doby v čele s Muammarem Kaddáfím či Kim Čong Ilem. První jmenovaný se neúspěšně pokoušel předat pomyslné žezlo moci svému synovi Sajfu-Islámovi, severokorejský prezident zase vytváří podmínky pro Kim Čong-una. Nicméně to, že obdobné praktiky jsou typické i pro dnešní Rusko, tedy stát, kde údajně totalitní režim skončil již před dvaceti lety.
Vymění si Putin s Medvěděvem židle? Foto: Wiki Commons; autor: Presidential Press and Information Office
Dlouhá známost
Ano, v současném Rusku samozřejmě nejde o situaci, kdy se z nejvyšších pozic ve státní sféře stává rodinný byznys. Přesto má principiálně situace kolem dvojice Putin — Medvěděv poměrně blízko k dění v banánové republice. Kořeny hlubokého přátelství těchto dvou nejmocnějších mužů současného Ruska sahají někam do první poloviny devadesátých let, kdy Medvěděv působil jako poradce petrohradského primátora a měl na starosti PR. Toho času byl jeho přímým nadřízeným právě Putin a jak se tak zdá, obdobná pracovní hierarchie zůstala mezi nimi doposud.
Když se Medvěděv stal před více než třemi lety prezidentem a nahradil Putina v Kremlu, veřejnost mu zpočátku vyčítala, že bude pouze figurkou v rukou svého přítele. Medvěděv se však postupem času snažil názorově od Putina lišit, až některá západní média pomalu začala pochybovat o tom, že za nitky skutečně tahá bývalý agent KGB a šéf její nástupkyně FSB Putin. Medvěděvova obliba však utrpěla další trhliny v září, když si s Putinem vzájemně vyjádřili podporu ve volbách. Současný prezident však nebude usilovat o znovuzvolení, nýbrž se pokusí vyhrát volby do Státní dumy (parlamentu) a jeho kolega Putin se pokusí stát se potřetí prezidentem.
Zdá se, že veřejnost začíná skutečně rozumět názvu domovské partaje Jednotné Rusko. Jednotné v tom, že jej i nadále budou řídit stejní oligarchové v čele s Vladimirem Putinem a opozice bude bez sebemenší šance na úspěch. Jednotné Rusko obhájilo jen těsnou parlamentní většinu, ale je pravděpodobné, že se Putin příští rok stane prezidentem. I nadále tak budeme moci sledovat zprávy z Východu o osudech lidí podobných Anně Politkovské nebo Michailu Chodorkovskému. Demokracie, tak jak ji chápeme ve střední Evropě, je pro dnešní Rusko zřejmě nedosažitelným cílem.