Corrida mísí krev, strach i zábavu
Návštěva jihu Evropy vybízí k tomu, aby turista okusil španělskou kulturu. Mezi tradiční lákadla patří tanec flamenco, kastaněty a kontroverzní corrida. Na smrtelný rituál, při němž se utká matador a jeho družina s býkem v aréně, jsou rozličné názory. A právě proto, abych si na to udělala názor sama, jsem šla na zápasy mladších matadorů v Madridu.
Do nejslavnější arény světa vstoupuji rozpačitě. Mám ke zvířatům velmi úzký vztah, a proto jsem si po prvním býkovi, se kterým měl matador opravdu práci než ho zabil, nebyla jistá, jestli na tribuně vydržím. Ohlušující atmosféra, povyk a naprosté vtažení Španělů do zápasu mě ale přemluvily.
Osvobozeného býka odvádí z arény volové. Foto: Markéta Prokšanová
Zranění matadora není výjimkou
Nakonec tedy zůstávám a nelituji toho, zápas mě naprosto pohltil. „V corridě můžeš vidět různé typy boje. Dokonce prezident téhle zábavy smí uznat býka velmi nadaným a z arény do stáje ho odvedou volové,“ vysvětluje mi moje průvodkyně zápasy Zdena Švarcová, která jezdí často do Španělska a opakovaně navštěvuje corridu. Také připomíná, že můžeme vidět naprosto lehké vítězství matadora, nebo naopak dlouhý boj. Záleží na osobnosti býka.
Přichází ale další matador a tak už jí skoro přes ohlušující potlesk neslyším. Tenhle je opravdu precizní. Býka si naprosto ochočil a byl připraven ukončit zápas. Stačila však chvilka nepozornosti a rázem začala celá aréna křičet. Býk totiž zaútočil a zabodl svůj roh do matadorovy nohy. Agresivní zvíře začalo bezvládné tělo tahat po písku. V tom však přispěchala družina a pomohla matadorovi vstát. „Podívej, on se ještě nevzdává! Bude se to snažit dokončit,“ udiveně hlesne Švarcová.
Do rukou mu dávají ostrý meč a on, sotva stojící, zabije býka. Následně se ale sám hroutí k zemi a upadá do bezvědomí. Jeho trenér ho však rychle přetáhne přes dřevěné ohraničení zápasiště a spěchá s ním do nemocnice, která je v útrobách arény. Po chvilce, když matadora odnesou mimo pohledy návštěvníků, pokračuje se, jakoby se nic nestalo.
Toreadora v aréně neuvidíte
Nemohu říct, jestli bych šla na corridu znovu, někdy je to pro člověka opravdu tvrdé podívání. Ale všem doporučuji na toto strhující představení jít alespoň jednou. Jde o to zkusit se podívat na zabíjení jinak. Jako na rituál, kde si obě strany toho druhého váží a vzájemně se snaží vcítit se do svého protějšku, pochopit jeho chování a mentalitu.
Odnesla jsem si naprosto jedinečný zážitek, za který to přemáhání opravdu stálo. A abych nezapomněla, toreadora zde nepotkáte. Toto slovo totiž vůbec neexistuje. „Tenhle omyl spáchala Eliška Krásnohorská při překladu opery Carmen,“ vysvětluje mi Švarcová. Správně se mu totiž říká matador a jeho družina je toreos.
- Po slavnostním zahájení corridy se do arény vpustí čtyřletý býk. Matadorovi pomocníci se ho snaží rozběhat pomocí růžovo žlutých pláštěnek. Během této doby stojí matador mimo kolbiště a snaží se přečíst vlastnosti a osobnost býka.
- Poté přijíždí picaderos. Muži, kteří sedí na okovaném koni a snaží se oslabit býka vpíchnutím hrotu na dlouhé tyči. Musí se přesně trefit, aby zvíře mělo problémy s ovládáním svalů.
- Následně na scénu přichází bandelirieros, kteří se rozeběhnou proti býkovi a zabodnou mu do stejných míst speciálně upravený mělký hrot s třásněmi, který už v býkovi zůstává.
- Následně přichází matador, který se pokloní prezidentovi corridy a přechází do středu arény. Pomocí červené mulety tančí s býkem „tanec smrti“.
- Když matador rozhodne, že přišel čas k samotnému zabití, přispěchají pomocníci, kteří upoutají býka, zatímco on si odchází k hrazení pro ostrý meč. Přichází k býkovi, podívá se mu přímo do očí, donutí ho muletou, aby sehnul hlavu a bodne ho těsně za krk.