Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Čech v Singapuru: Na místní angličtinu jsem si zvykal, je to téměř jiný jazyk

Chtěl studovat v zahraničí, tradiční destinace mu ale přišly fádní. Student Českého vysokého učení technického v Praze Daniel Josefík (21) se tak rozhodl pro neobvyklé řešení a přihlásil se na univerzitu v Singapuru. A volby rozhodně nelituje.

Proč jste si vybral právě Singapur?
Už před podáním přihlášky na ČVUT jsem koukal na možnosti částečného studia v zahraničí a Singapur mě zaujal již pohledem do seznamu partnerských škol. V prvním ročníku jsem pak v Praze chodil na angličtinu a učila ji právě výměnná studentka odtamtud. Když jsem ji slyšel o Singapuru mluvit, bylo jasné, že bych tu zemi chtěl vidět a studovat tam. A při pohledu na pokračující růst v žebříčku univerzit, který National University of Singapore má, bylo jasno. Amerika nebo Kanada mě nelákaly, chtěl jsem větší exotiku.

Jak tedy konkrétně probíhá přijímací řízení na univerzitu v jihovýchodní Asii?
Jako student si můžete dát přihlášky na tři neevropské partnerské univerzity ČVUT s preferencemi, kam byste nejraději. Porovnávají se tam studijní výsledky a angličtina. Na základě toho se pak sestaví pořadník a já byl naštěstí mezi těmi, kteří jeli.

Byl o Singapur velký zájem?
Abych byl upřímný, tak o mimoevropské univerzity velký zájem není. Mnoho českých studentů ani neví, že takovou možnost naše univerzita nabízí. Celkově se na školy mimo náš kontinent hlásí asi jen 250 studentů, což je na ČVUT s 25 tisíci studenty dost málo. Nakonec nás vyjíždí kolem 150, takže šance je veliká. Vedle Singapuru je zájem hlavně o Kanadu a Austrálii, kde je šance na přijetí menší. Například o země Latinské Ameriky ale takový zájem naopak není.

A pro vás byl Singapur volbou číslo jedna?
Byl doslova jedinou volbou. V rámci mimoevropských projektů jsem dal přihlášku jen tam, Erasmus jsem zkusil do Skotska. Tam mne vzali hned, v Singapuru jsem byl první pod čarou. Čekal jsem, a když pak někdo Singapur odřekl, tak jsem se odhlásil z Edinburghu a jel do Asie.

Budou vám po návratu do Česka vystudované předměty na ČVUT uznávat?
Naštěstí ano. Mám tady čtyři předměty, všechny v rámci svého oboru stavebního inženýrství, což je super. Je to i díky té spolupráci mezi školami. National University of Singapore je navíc podle žebříčků dvanáctá nejlepší univerzita na světě, takže vystudovaný předmět tady by měl být kvalitativně lepší než doma.

Angličtina je v Singapuru úředním jazykem, čím se liší od té mezinárodní?
Mají takový zvláštní přízvuk, lidé ze zahraničí mu říkají Singlish. Ze začátku je to šok, jen těžko bych to k něčemu přirovnal. Postupně si ale člověk zvykne. Ve škole mají profesoři asi nakázáno používat mezinárodní angličtinu, tam problém není. Když si ale v restauraci povídáte s obsluhou anglicky, tak to vypadá, jako byste oba mluvili úplně jinými jazyky. V prvních dvou týdnech jsem si hlavně doplňoval slovní zásobu, ve které samozřejmě byly nějaké díry. Slovíčka z přednášek jsem si psal na papír a dohledával zpětně.

Bavíme se o angličtině, mluvil jste ale s někým v Singapuru i česky?
Přijel kamarád ze střední školy, který studuje v Bangkoku. Pak tady máme ve velké partě složené ze studentů téměř z celého světa ještě jednoho Čecha, takže asi jen tihle dva. A pak tedy, když tu bylo finále tenisového Poháru Mistryň, kam Petru Kvitovou, Lucii Šafářovou a dvojici Lucie Hradecká a Andrea Hlaváčková přijelo podpořit několik krajanů.

Mluvíte o partě kamarádů, jsou mezi nimi i Singapurci?
Místní jsou dost uzavření. Přijel jsem sem v rámci svého třetího roku studia a v tu chvíli už i oni jsou v různých partách. Bavíme se tedy hlavně mezi studenty z různých výměn z ostatních koutů světa. Je dost jednoduché tu mezi Asiaty poznat lidi odjinud. Mezi Singapurce jsem se ale dostal v plaveckém týmu, kam jsem se přihlásil, jelikož jsem dříve závodně plaval i v Česku. Na začátku jsem si to ani neuvědomil, ale vlastně to byla cesta, jak se mezi místní studenty dostat.

Odkud do Singapuru nejčastěji jezdí studenti?
Asi nejvíce ze Švédska. Na výměně je nás tu přibližně devět set, funguje to na základě oboustranné spolupráce, kterou Singapur jako stát chce, protože chtějí dostat své studenty do světa. Z těch devíti set je tady asi sto padesát Švédů, nás Čechů je tu deset. Ten nepoměr je veliký. Je tu také hodně Angličanů, Američanů, Kanaďanů nebo Australanů, Švédové ale vedou. Navíc mají seveřané veliká stipendia, za něž se sem dopraví, žijí zde a ještě jim zbyde.

A u vás to bylo s penězi ze stipendia jak?
Já si za to své zaplatil letenku a kolej, tedy dva největší výdaje. Zbytek pokrývám z našetřených peněz a prostředků od rodiny. Výhodou je, že zde málokdo vaří doma. Díky tomu je levnější jít se najíst někam do restaurace, kde se dá dobré jídlo pořídit za v přepočtu padesát korun, než si kupovat suroviny a trávit čas vařením.

Hned po rozhovoru odjíždíte do Indonésie. Byl jste už v rámci svého pobytu v Singapuru někde jinde na výletě?
Byli jsme s přáteli v Malajsii, takže v Kuala Lumpur, kde nám to vyšlo dobře zrovna na prodloužený víkend. Uprostřed semestru pak bylo devítidenní volno, které jsme strávili na Filipínách, kde to bylo fakt skvělé. Ta země je sice rozvojová, takže životní úroveň tam není moc vysoká, krajina je tam ale strašně krásná. Byl to asi nejlepší zážitek z Asie, výhodou byly i levné ceny. Vše tam stálo přibližně polovinu toho, co doma v Česku.


Vladimír Koča
Vladimír Koča
S psaním jsem začínal v patnácti letech, kdy jsem si sepisoval první referáty z hokejových zápasů karlovarské Energie. I v třetím roce studia mě práce v Generaci 20 baví. V rámci redakce jsem se po semestru na pozici šéfredaktora posunul na pozici řadového redaktora.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.