Blížící se brexit ovlivní zájem o studium v Británii. Podmínky už nebudou tak výhodné
Lidé ze zemí Evropské unie mají při studiu na britských univerzitách podobné podmínky jako jakýkoli tamní student. Za studium platí stejnou částku a mohou si běžně vzít bezúročnou studentskou půjčku. Ta je pro většinu z nich zásadní. Pokryje jim celou výši školného a začnou ji splácet až v případě, kdy jejich mzda přesáhne 21 tisíc liber hrubého ročně. Pokud studenti odejdou z Velké Británie, částka se odvíjí podle stanovené úrovně v zemi, kde žijí. Z té splácí vždy devět procent ročně. Po 30 letech se půjčka anuluje i v případě, že nezaplatí celou částku. „Studenti na univerzitách zaplatí přibližně 300 tisíc korun ročně. Kdybych neměl možnost půjčky, určitě bych do Británie na školu nejel,“ říká Čech Kryštof Klimeš (20), který studuje druhým rokem Bussiness management na univerzitě v Bristolu.
Anglie jako alternativa
Pokud studenti nepocházejí ze států EU, školné mají vyšší. Většinou se pohybuje kolem 350 tisíc korun ročně. S ohledem na brexit, tedy vystoupení Velké Británie z Evropské unie, není jasné, jak budou podmínky pro studium vypadat. „Největší riziko brexitu pro budoucí studenty vidím ve změně možností k získání půjčky, kterou tu využívá většina z nás. To by atraktivitu studia v mohlo výrazně ovlivnit,“ vysvětluje Ondřej Sehnoutka (24) ze třetího ročníku univerzity v Coventry. On a jeho spolužáci se ale brexitu nemusí obávat. Britská vláda již rozhodla, že podmínky pro stávající studenty a ty, kteří nastoupí v roce 2018 a 2019, zůstanou stejné.
Kupříkladu studium ve Spojených státech je ale už nyní finančně náročnější, školné se tam běžně pohybuje v přepočtu kolem 400 tisíc korun ročně. „Nejdříve jsem chtěl zůstat v Americe, kde jsem byl na ročním výměnném pobytu. Zaujal mě tam systém školství, důraz se klade na praxi a hlavně je tam větší možnost získat mezinárodní kontakty. Největší překážkou pro mě nakonec byla finanční náročnost studia. Proto jsem hledal přijatelnější alternativu a narazil jsem právě na školy v Británii,“ vysvětluje Sehnoutka.
Domů dvakrát za rok
V mezinárodních žebříčcích kvality vysokých škol se špičkové britské univerzity jako Oxford a Cambridge pravidelně umist´ují na předních místech. Češi na britských školách obecně oceňují hlavně povinnou praxi a možnost získat mezinárodní kontakty. „Anglii jsem si vybral kvůli světově proslulé kvalitě vzdělávání. Také jsem se chtěl dostat do jiného prostředí a vyzkoušet si, čeho jsem schopný,“ říká Klimeš. Pro přijetí na školu musí uchazeči odmaturovat s určitým průměrem a prokázat odpovídající znalost angličtiny. Na některé umělecké obory je povinné portfolio prací a osobní pohovor. Studenti píši také motivační dopis, který se týká hlavně jejich zájmů a zkušeností.
Pokud se studenti na univerzitu dostanou, musí si zvyknout na život bez rodiny, kterou pak vidí třeba jen dvakrát za rok. „Nejhorší bylo odjet od kamarádů a od rodiny. Je to ale možnost, jak potkat nové lidi. Člověk si také musí zvyknout na Brity a jejich kulturu,“ dodává Klimeš. Osamostatnit se musel i Vojtěch Procházka (21), který studuje na univerzitě ve Worcesteru: „Musím sám hospodařit s penězi, peru si a také vařím, protože britská kuchyně je pro mne příliš kalorická.“
